Stravovací návyky, které dítě i dospívající, získají v rodině, si přenáší do dospělého života. Zatímco u malých dětí je daleko jednodušší ovlivnit co, jak, kdy a kde budou jíst - u mladistvých je již vliv rodičů o poznání slabší. Dospívající se častěji stravují mimo domov, a tudíž je velmi důležité, aby měli dobré základy z domova. V čem je stravování dospívajících jiné?
Metabolismus dospívajícího zpracovává živiny podstatně snadněji a rychleji než v pozdějším věku, i proto je motivace jídelníček změnit u této věkové kategorie slabá. Negativní dopady konzumace vysoce zpracovaného jídla nejsou vidět hned. Varovným signálem by mělo být, že všechna civilizační onemocnění jako je obezita, cukrovka či vysoký krevní tlak se objevují u čím dál mladších osob.
Tolik oblíbené jídlo z fast foodu, kterým dospívající často řeší vynechaný oběd ve školní jídelně či odpolední svačinu, má vysokou energetickou hodnotu danou nadměrným množstvím nasycených mastných kyselin a sacharidů, minimum vlákniny a nadmíru soli.
Další oblíbenou a velmi frekventovanou položkou v jídelníčku dospívajících jsou energetické nápoje. Ty nejsou vhodné pro vysoké množství cukrů a především koncentrované množství kofeinu. Stimulačním látky do jídelníčku dospívajících zcela jistě nepatří a pitný režim lze zpestřit jinými méně škodlivými nápoji - mírně slazené minerálky a u aktivních osob. Nejvhodnější variantou pro pitný režim je obyčejná voda či neslazený ovocný čaj.
Pokud se dospívající věnují pravidelně nějaké sportovní aktivitě, energetický příjem by měl být adekvátně vyšší narozdíl od těch, kteří pohyb nemají a tráví volný čas například u počítače.
Nicméně právě u sportujících je obzvlášť důležité složení stravy. Ani zde nelze doporučit jídlo z fast foodu s odůvodněním, že nadměrné množství energie jedinec “vypotí” na tréninku.
Nekvalitní složení stravy může vést ke zranění a podobným zdravotním rizikům jako u nesportujících. Namáhaná svalová hmota potřebuje kvalitní aminokyseliny pro správný růst a regeneraci.
Dospívající dívky často inklinují k prvním redukčním pokusům formou diet nebo hladovění. V tomto věku bývají dívky velmi kritické ke svému vzhledu. Mnohdy stačí netaktní poznámka spolužáka, někoho z rodiny a dospívající dívka začne s extrémní dietou či “hladovkou”, která může mít neblahý dopad na zdraví. Bez širších znalostí se dívky často uchylují k zázračným dietám “z internetu”, které slibují rychlou redukci hmotnosti.
Pokud hladovění zajde příliš daleko, může dojít k nástupu mentální anorexie a bulimie. Zde je na místě odborná pomoc především v podobě psychoterapeuta a nutričního terapeuta.
Je důležité, co mají děti vštípené a naučené od rodičů. I přesto, že dospívající prochází pubertou a snaží se vůči rodičům vymezovat, je pravděpodobné, že stravovací návyky, které se naučili v dětství, budou kopírovat v dospělosti. Proto je důležité, aby měli správný základ, který odolá i náporu puberty a občasnému zhřešení.
V tomto věku již neplatí žádné zákazy a příkazy ze stran rodičů. Větší službu udělá diskuze a racionální vysvětlování. Je vhodné s dospívajícími mluvit o prospěšnosti zdravé stravy a naopak o zdravotních rizicích plynoucích z nevhodné stravy. Spoustu informací v tomto věku mládež čerpá z internetu, i proto je na místě čas od času zavést hovor na to, jakým způsobem se stravují mimo domov, a být jako rodič v obraze.
Jídelníček by měl být vyvážený a nikoliv jednostranně založený, aby byl zajištěn příjem všech nezbytných složek stravy.
Bc. Lucie Uhlířová
