Striktní zákazy a příkazy v období dospívání již obvykle nezaberou, spíše naopak. Boj o zdravé stravování by ale rodiče neměli hned vzdát. Je dobré zajímat se o to, proč potomek maso odmítá. Co konkrétně nechce jíst, zda všechny živočišné potraviny, nebo třeba jen některé druhy masa a podobně. Velmi často se nebrání rybám, které pak lze v jídelníčku velmi dobře uplatnit.

Nenařizovat, nezakazovat, objasňovat

„Jestliže si představu dítěte ujasníme, pomůže nám to nenásilně a především vhodně jídelníček upravit, aby jeho vývoj a růst mohly i nadále zdravě pokračovat,“ objasňuje dietoložka Karolína Hlavatá. Zároveň doporučuje vysvětlit potomkovi, že extrémnější směry vegetariánství mohou být velmi rizikové. „Je dobré pokusit se dítě naučit o jídle přemýšlet. Mělo by pochopit, jak tělo funguje a že nestačí sníst jen hrst oříšků nebo müsli tyčinku,“ dodává dietoložka.

Mezi mládeží je podle ní v současné době velmi rizikový trend takzvané americké formy vegeteriánství - piju kolu, jím kukuřičné lupínky, dám si chipsy.

Zachovat mléčné výrobky

Je-li motivací dítěte lítost nad zvířátky, můžeme trvat alespoň na tom, aby jedlo vejce nebo mléčné výrobky a aby nebylo v jídle vybíravé.

„Jednoduše něco za něco. Nechceš jíst maso, budeš jíst víc luštěnin, více celozrnných produktů, tofu,“ říká Karolína Hlavatá. Klasickou masovou večeři může třeba nahradit tortila s cizrnou nebo s fazolemi po mexicku.

Velké riziko – nedostatek bílkovin

Vegetariánská strava děti a dospívající ohrožuje nejvíce nedostatkem kvalitních bílkovin.

„To se projeví například, je-li dítě ještě ve fázi růstu, jeho zpomalením, rychleji a snáze se unaví. Aby si pak dodalo energii, jí více sladkého, dojídá se sušenkami a paradoxně může začít tloustnout,“ varuje dietoložka.

„Kytky“ maso nenahradí

Argument, že bílkoviny lze jednoduše získat i z rostlinné stravy, má trhliny.

„Organismus musí dostat dvacet esenciálních aminokyselin. Problém je, že v rostlinách vždy některá chybí nebo je ve špatném poměru. Je tedy například nutné rozšířit sortiment rostlinných potravin o celozrnné, v nichž je bílkovin více než v bílé mouce. Je třeba zařadit ořechy, semena,“ radí Karolína Hlavatá.

Ideální je ponechat v jídelníčku alespoň vajíčka, v nichž je bílkovina nejhodnotnější, a mléčné výrobky.

„Nicméně zůstává riziko nedostatku železa, jehož zdrojem je maso. Železa potřebuje organismus v době dospívání poměrně hodně. U dívek při jeho nedostatku může dojít i ke ztrátě menstruace. Projevit se může také zvýšenou únavou, zadýcháváním a nesoustředěností,“ objasňuje dietoložka.

Jestliže se nepodaří zatvrzelého potomka přimět alespoň k tomu, aby jedl mléčné výrobky, bude v jeho výživě zcela chybět i vápník. „Je to velká chyba. Maso, jako zdroj vápníku lze nahradit velmi těžko. Jen částečně ho organismu dodá například kapusta či mák,“ říká Karolína Hlavatá.

Mléko je mléko

Mléko lze částečně nahradit sójovými či mandlovými nápoji a podobně.

„Je ale třeba nezapomínat, že většina rostlinných náhrad nesplňuje nutriční hodnoty jako mléko. Například rýžový nápoj obsahuje 0,1 gramy bílkovin na 100 mililitrů zatímco mléko má v jedné deci v průměru 3 gramy bílkovin,“ vysvětluje Karolína Hlavatá.

Další rizika

Instantní nápoje nahrazující mléko obsahují částečně ztužené tuky, které obsahují nežádoucí transmastné kyseliny.

„Jestliže dítě nejí ryby a odmítá jiné zpestření stravy, může mu chybět jód. Ten lze nalézt i v mléčných výrobcích,“ dodává dietoložka. Zároveň varuje před konzumací velkého množství sladkých tyčinek, kterými se mladí vegetariáni mnohdy dojídají. „Velmi často je v nich značné množství kokosového nebo palmového tuku, který je v nadbytku nevhodný,“ varuje Karolína Hlavatá. Podle ní je třeba dát pozor i na konzumaci raw tyčinek, které bývají z datlí, fíků a ořechů a jsou doslova kalorickými bombami.

V každém případě v okamžiku, kdy dítě či dospívající začne s jídlem experimentovat, není ostuda poradit se s nutričním poradcem.