Ambice Evropské unie
Evropská unie měla na přelomu roku 2022/2023 ambice navrhnout jednotný systém zjednodušeného značení výživových charakteristik potravin na přední straně obalu – front of pack (nutrition) labelling (FOPNL/FOLP).
Přestože na základě legislativy dlouhodobě platí (až na malé výjimky) povinnost uvádět výživové údaje na obalech potravin, spotřebitel tomuto způsobu značení ne zcela rozumí a neví, jak s touto informací naložit při výběru potravin. Alternativní a zjednodušující systémy značení potravin mezi něž mimo jiné patří i v České republice používané logo „Vím, co jím“ byly představeny v článku na našem webu zhruba před rokem. Co se od té doby událo?
Evropská unie měla na přelomu roku 2022/2023 ambice navrhnout jednotný systém zjednodušeného značení výživových charakteristik potravin na přední straně obalu – front of pack (nutrition) labelling (FOPNL/FOLP).
Horkým kandidátem na harmonizované značení v rámci celé Evropské unie byl systém Nutri-Score, který je dobrovolně používán v některých zemích EU. Potraviny jsou podle tohoto systému zařazeny do 5 kategorií A až E významově podtržené barevnou škálou od zelené po červenou.
Nicméně v systému značení Nutri-Score je spousta nesrovnalostí a pochybení, na něž mimo jiné upozornila i odborná komise zřízená při České platformě pro potraviny. Nedostatky systému byly podrobněji popsány ve zprávě, která je k dispozici na webu v české a anglické verzi (viz zdroje informací pod článkem).
Kritika systému Nutri-score zaznívala i z jiných zemí Evropské unie. EU v důsledku toho zůstala rozpolcena. Na jedné straně bylo možno zaznamenat silné lobbování ze strany některých zemí, kde je toto značení používáno a přehlíženy problémy, které systém přináší. Na druhé straně byl systém Nutri-Score se stejnou razancí odmítán ze strany jiných zemí EU i vědeckých autorit s odůvodněním, že nelze do praxe zavést systém obsahující řadu nesmyslných a výživovým doporučením neodpovídajících hodnocení některých druhů potravin.
Evropská komise nakonec konečné rozhodnutí týkajícího se zavedení jednotného systému značení FOPL odsunula na 2. čtvrtletí 2023, ani to se však z hlediska časového plánu nenaplnilo. Systém zpochybňuje i Evropský parlament, který dokonce vznesl obavy, že současný návrh Nutri-Score je v rozporu s článkem 7 nařízení (EU) č. 1169/2011 zabývajícím se uváděním nezavádějících informací o potravinách. Zdá se, že systém FOPL je v současnosti v rámci EU u ledu a Evropská unie se bude touto problematikou pravděpodobně zabývat až po volbách do Evropského parlamentu a ustanovení nových orgánů Evropské komise.
V předcházejícím článku na našem webu byla zmínka o odkazu na sdělení publikovaném v časopise Nutrients. V tomto článku byla představena myšlenka vzniku alternativního systému hodnocení výživových charakteristik potravin. Rozdělení potravin do 5 kategorií i barevná škála zůstaly zachovány. Místo algoritmu počítajícího kladné a záporné body jsou pro jednotlivé skupiny potravin stanovena pětistupňová kritéria. V systému je zahrnuto mnohem více skupin potravin. Tento přístup se zdá být flexibilnější a při správné definici kritérií v podstatě vylučuje nesrovnalosti, ke kterým dochází v současném systému Nutri-Score, podle něhož jsou například houskový knedlík nebo hranolky zařazeny mezi nejzdravější potraviny.
Revoluční je i myšlenka propojovat používání kategorizace potravin z pohledu výživových charakteristik do systému školního stravování a prodeje potravin ve školních automatech, což v České republice upravuje tzv. pamlsková vyhláška, která vznikala poněkud komplikovaným systémem a obsahuje také některé nedostatky (např. vysoký limit pro obsah soli v obložených chlebech).
Zavedení výživových profilů potravin používajících výživová a zdravotní tvrzení byl mimo jiné i záměr nařízení (ES) č. 1924/2006 v původní schválené verzi. Aplikovat tento asi systémově správný požadavek se nepodařilo naplnit z různých důvodů lobbingu.
Za úvahu rovněž stojí vazba na možnost dodatečně zdanit potraviny v kategoriích D a E, stejně jako dotacemi podpořit jen potraviny v kategoriích A a B. Případný návrat či nové zavedení výše uvedených návrhů do legislativního procesu ve spojitosti se zjednodušeným způsobem značení potravin určitě stojí za zvážení.
Tento obrázek v přehledu ukazuje na potenciál propojení kategorizace potravin s výše diskutovanými opatřeními.
Obrázek rovněž ukazuje na vazbu se systémy založenými na pozitivním (např. logo Vím, co jím) či negativním logu a umožňuje možnost nastavovat cíle pro reformulace potravin formou procent v jednotlivých kategoriích. Systém Nutri-Score je ve světle výše uvedených návrhů jen chudý příbuzný. Vzhledem k systémovým chybám v Nutri-Score by podobné ambice ani nemohly být naplněny.
Výše uvedené myšlenky jsou určitě zajímavé a stojí za to se jimi podrobněji zabývat v rámci vědecké diskuse. Je však třeba se oprostit od lobbingu některých firem, které násilně protlačují zavádění systému Nutri-Score.
Systém kritérií není dogma. Vzhledem k tomu, že se v případě jakéhokoliv parametru jedná čistě jen o číslo nezahrnuté do nějakého jednotného algoritmu výpočtu, tak změny kritérií jsou pro každý stupeň A až E relativně jednoduché. Pokud se s podporou vědecky podložených argumentů ukáže, že by nějaká skupina potravin vyžadovala určité dílčí změny kritérií, nic tomu nebrání. Nakonec vědecký výbor společnosti Choices International již připravuje pro rok 2024 novou revizi celého systému kritérií. Společnost Vím, co jím a piju přispěla do tohoto procesu podnětem týkajícím se obsahu transmastných kyselin v tucích, který byl vědeckým výborem Choices International předběžně akceptován.