- Bakterie usídlené v našem trávicím traktu prebiotika fermentují, přitom vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem - např. kyselina máselná, octová, propionová.
Tyto kyseliny pozitivně ovlivňují pH ve střevě (a tím pomáhají bránit růstu negativně působících bakterií), vyživují buňky střevní sliznice a podporují tvorbu hlenu, který střevní sliznici chrání. Tím, že podporují růst pozitivně působících bakterií, také přispívají k tomu, aby se těmto “hodným” bakteriím u nás líbilo.
Tyto bakterie totiž zaberou místa, která by jinak mohly zabranit jiné kmeny bakterií, které nám nesvědčí (např. Clostridium, Escherichia coli, aj.) Proto se třeba nedoporučují neodůvodněné výplachy střev - které by mohly rovnováhu narušit.
Osídlení střev různými druhy bakterií ovlivňuje řada faktorů a mimo jiné i naše strava. “Kolonizace” našeho organismu začíná už v době narození (svou roli hraje i způsob porodu) a výživa v raném věku - nejlépe prostřednictvím kojení. Postupně se pak osídlení našeho trávicího traktu dále rozvíjí a mění, i dle našeho věku a zdravotního stavu.
- “Zdravé” mikrobiotě nesvědčí, když to přeháníme s konzumací cukru, s alkoholem, vhodný není ani nadbytek nasycených mastných kyselin (nadměrná konzumace masa, mléčných výrobků).
- “Uškodit” jí může i nízká konzumace vlákniny v podobě ovoce, zeleniny, luštěnin a celozrnných obilovin, ořechů a semen.
Probiotika - ty “hodné” bakterie
Probiotika jsou živé mikroorganismy (obvykle hlavně bakterie, výjimečně kvasinky - např. saccharomyces boulardii), které přispívají ke zlepšení našeho zdravotního stavu - v případě, že jich užíváme dostatek. Volí se zejména ty druhy, které prokazatelně žijí v našem trávicím traktu a byl potvrzen jejich pozitivní účinek. Nejčastěji se jedná o bakterie mléčného kvašení - kmeny Streptococcus, Enterococcus a Lactococcus, Lactobacillus, a nebo také další druh, Bifidobakterie.
- Probiotika najdeme například v kysaných mléčných výrobcích, jako je např. jogurt, kefír, ale třeba i v tvrdých sýrech, mléčně kvašené zelenině, tempehu či miso pastě. Nejlepší je konzumovat pestrou stravu, která nám pomáhá podporovat prospěšné bakterie usídlené v našich střevech.
Na trhu jsou také k dispozici doplňky stravy, které mohou obsahovat jeden nebo více kmenů těchto prospěšných bakterií. Pomoci nám mohou např. v průběhu léčby antibiotiky nebo po proběhlé léčbě antibiotiky, pozitivní efekt mohou mít i pro pacienty, které trápí např. dráždivý tračník. Každý člověk však může na podávání probiotik reagovat jinak - pokud jsme zdraví, užívat je nepotřebujeme.
Dvojí síla! Pro + Pre = Syn
Synbiotika jsou kombinací prebiotik s probiotiky – tedy živé prospěšné bakterie spolu se substráty, které slouží jako jejich strava. Jejich pozitivní účinek na náš organismus se sčítá (působí totiž synergicky).
- Příkladem pokrmu, který obsahuje obojí může být např. bílý jogurt, ke kterému si přidáme potravinu obsahující vlákninu (např. ovesné vločky nebo inulin). Podobně tomu bude i tehdy, když si připravíme mléčně kvašenou zeleninu.
Kvašená zelenina (tzv. pickles) prochází procesem mléčného kvašení (fermentace). Tímto způsobem se odedávna zpracovávají potraviny, aby se prodloužila jejich trvanlivost. Fermentace ale pozitivně ovlivňuje i jejich stravitelnost. Při kvašení vzniká např. laktát (sloučenina kyseliny mléčné), vedlejším produktem činnosti bakterií jsou enzymy, natrávení sacharidů, a některé vitamíny (např. některé vitamíny skupiny B, vitamín K). Pokud kvašení není ukončeno (zchlazením), jsou bakterie stále živé a aktivní. Zelenina navíc v sobě obsahuje vlákninu, polyfenoly, které lze také hodnotit jako prebiotika.
Synbiotika můžeme užívat také ve formě doplňku stravy (obvykle v kapslích) – obvykle obsahují různé kmeny bakterií doplněné prebiotickou vlákninou. Ideální je ale podpořit “prospívání” hodných bakterií běžnou pestrou stravou.
Mgr. et Mgr. Jitka Laštovičková 
