Cena másla roste snad každým dnem. Navíc často již chybí v nabídce obchodů. Spotřebitelé často nakupují do zásob, a tím podporují další nárůst ceny. Mnozí z nás se již při nákupu této potraviny zarazili, mnozí zvažují drahé máslo nahradit za levnější variantu.
Říká se, že v posledních letech se lidé přiklánějí zpět k živočišným tukům, čím je to podle vás způsobeno?
Myslím, že lidé vnímají živočišné tuky více jako přírodní produkt. Návrat k přírodě patří obecně mezi trendy dnešní doby. Rostlinné tuky bývají často v tisku démonizovány z hlediska výrobních technologií. Píší o tom různí autoři, ale málokdo z nich ví, jak výroba skutečně vypadá. Vyrobit se dá například i bio-margarin.
Jaké je podle vás optimální/maximální množství másla za den a jsou skupiny lidí, kteří by se ho měli vzdát?
Záleží na tom, jak vypadá celková strava. Neměli bychom konzumovat více než 20 gramů nasycených mastných kyselin ze všech zdrojů denně. Osobně bych toto množství raději snědl a vypil v sýrech, jogurtech a mléce, které oproti máslu poskytují plnohodnotné bílkoviny a vápník. Za přijatelnou konzumaci másla v rámci pestré vyvážené stravy lze považovat 10 g (jedna porce) denně a ne úplně každý den. Osoby, které mají zvýšená rizika kardiovaskulárních onemocnění, by měly více dbát na svoji životosprávu.
A je margarín optimální náhražkou másla, či byste doporučil něco jiného?
Já bych margarin nenazýval náhražkou, je to alternativa k máslu. Rostlinné tuky používané k namazání na chléb a pečivo mají příznivé složení mastných kyselin a jsou dobrým zdrojem esenciálních mastných kyselin, ovšem za předpokladu, že nejsou k jejich výrobě použity částečně ztužené tuky obsahující transmastné kyseliny. Dobrá zpráva je, že takových výrobků je na českém trhu většina.