Droždí jsou živé buňky kvasinek druhu sacharomyces cerevisie. Aby se mohly rozmnožovat, potřebují cukr. Přirozené cukry z mouky přeměňují na alkohol a oxid uhličitý, a tím dochází k efektu, kvůli němuž je nejčastěji používáme, tedy ke kynutí těsta.

Víte, že ...

• Kostička droždí o váze 42 g, kterou si běžně koupíte v obchodě, postačí většinou pro vykynutí těsta z jednoho kilogramu mouky?
• Velikost jedné kvasinky nepřesahuje 6 až 8 tisícin milimetru? 1,5 g droždí obsahuje 10 miliard živých buněk?
• Droždí je živý organismus, a tak bychom s ním měli zacházet s citem, aby neztratilo svou kvalitu. Skladovat je ho třeba při teplotách od 1 do maximálně 10 °C. Při nich nepracuje a uchová si kvalitu po celou dobu trvanlivosti. Výhodu v tomto ohledu má instantní droždí, které může mít při ruce mimo lednici až dva roky.

Jsou napěchované „béčky“

Když opomineme praktické využití kvasnic při kynutí, patří samy o sobě ke zdravé výživě. „Kvasnice se vyznačují vysokým obsahem vitamínů B skupiny, hlavně B1, B2, B6, a kyselinu listovou,“ říká dietoložka Karolina Hlavatá. Abychom ale získali zdravý efekt pro sebe co nejvíce, záleží na tom, jak droždí využijeme. Pro pečení jsou skutečně spíše „technickou“ záležitostí. „V pečivu je množství vitamínů zanedbatelné. Mnohem lepší efekt v tomto ohledu budou kvasnice mít, když z nich uděláme například knedlíčky do polévky nebo drožďovou pomazánku,“ doporučuje dietoložka. Kromě vitamínů obsahuje pekařské droždí i bílkoviny a minerální látky, především chrom.

• Posilují srdce, nervy i zrak

Díky obsaženým vitamínům a minerálním látkám má droždí pozitivní vliv na činnost srdce, nervové soustavy i správnému fungování trávicího ústrojí. Blahodárně působí na zrak, pleť a pokožku vůbec. Kvasnice tak pomáhají lidem, které trápí nespavost, únava či deprese.

Kynutého pečiva pomálu

Kynutá těsta mají svá negativa. „Osobám se zažívacími potížemi může vadit nadýmavý efekt,“ upozorňuje Karolína Hlavatá. Vhodná nejsou ani pro lidi, kteří bojují s nadváhou. „Důvodem je, že tato těsta, a tedy i pečivo z nich obsahují větší množství tuku,“ dodává.

Kvas není kvásek

Kvásek děláme při přípravě zejména sladkého kynutého těsta, a to tak, že droždí rozdrobíme většinou do vlažného mléka, přidáme lžičku cukru. Pak počkáme, až kvásek vzejde. Obvykle to trvá tak 10 minut. Nakonec ho smícháme s moukou a dalšími přísadami do těsta.

„Naopak kvas se dělá z vody a žitné mouky a používá se při pečení chleba. Obsahuje více mikroorganismů. Chléb je pak déle vláčný. Vyžaduje však větší technologickou kázeň a hlavně přesný čas na kynutí těsta,“ říká Karolína Hlavatá. Jeho založení trvá několik dnů. Odborníci doporučují přidat do kvasu malý kousek droždí. Chléb prý bude chutnější.

Není droždí jako droždí

• Čerstvé pekařské droždí jsou živé kvasinky, které způsobí, že těsto kyne.
• Pivovarské kvasnice jsou jiné kmeny stejného druhu droždí. Jsou známé zejména v sušené formě jako jedlé droždí, které nezpůsobuje kvašení a je zdrojem látek důležitých pro organismus. Lze jimi dochucovat pokrmy.
• Lahůdkové droždí jsou sušené vločky droždí s výtažkem sladu. Nepoužívá se ke kynutí, ale k ochucování pokrmů, polévek, omáček a syrové i tepelně upravované zeleniny.
• Cukrářské droždí, neboli hydrogenuhličitan amonný se používá pro výrobu rakviček.