Tolik oblíbený nápoj poznali Evropané díky tomu, že v 17. století přivezli Portugalci a Holanďané do Evropy listy čajovníku čínského. Tato rostlina pochází z jihovýchodní Číny, je možné pěstovat ji i v nadmořské výšce 2 000 m. n. m. a dožívá se až 3 500 let. Nejen Čína je ale spojena s čajovými rituály, které pití čaje při zvláštních příležitostech provází.

Čaj je rostlinou s mnoha pozitivními účinky na zdraví. Důvodem je obsah kofeinu, který si mnoho z nás spojuje spíše s kávovými boby, ale také silice a taniny stimulující slinné žlázy. Čaj dále obsahuje látky pozitivně ovlivňující cévy nebo fluorid prospívající zubní sklovině i kostem. Zelený čaj je navíc zdrojem vitaminu C.

Druhy čaje v kostce

Rozlišuje se několik základních druhů čaje, které se od sebe liší způsobem zpracování, dobou sklizně i místem původu.

• Bílý čaj – zpracovává se minimálně, často se sklízí před plným rozvinutím listů. Má jemnou, lehce sladkou chuť. Při přípravě čaje se používá voda o teplotě 90 °C a lístky se nechávají ve vodě 5 minut.
• Zelený čaj – jedná se o nefermentovaný čaj, který se vyrábí rychlým zahřátím a vyrovnáním čerstvě sklizených listů. Má svěží, někdy mírně trpký charakter. Je třeba ho zalévat vodou o teplotě 60 až 80 °C a nechat louhovat 2 až 3 minuty.
• Žlutý čaj – jeho způsob zpracování je složitější a časově náročnější než v případě zeleného čaje. Výsledkem je ale osvěžující, sladší, chuťově měkčí a vyzrálejší nápoj. Čaj se zalévá vodou o teplotě 80 °C a lístky se v ní nechávají 3 minuty.

Jako červený čaj je označován rooibos. Ve skutečnosti se ale jedná o bylinkový čaj z keře nazývaného čajovec kapský, který neobsahuje kofein.

• Oolong – jedná se o částečně fermentovaný (polofermentovaný) čaj, který má plnější chuť než čaj zelený, ale je jemnější než čaj černý. Fermentace oolongu může být různě dlouhá, obvykle se pohybuje mezi 8 až 85 %, což má velký vliv na konečnou chuť a barvu nápoje. Ideální je zalévat oolong vodou o teplotě 90 °C a nechat louhovat 5 minut.
• Černý čaj – představuje plně fermentovaný čaj s výraznou chutí a vyšším obsahem kofeinu. Je možné ho zalévat vroucí vodou a vhodné je louhovat ho 3 až 5 minut.
• Pu-erth – jedná se o čaj s jedinečným způsobem zpracování a charakteristickou chutí. Je známý svou schopností zrát podobně jako víno, což znamená, že jeho chuť se může věkem výrazně zlepšovat. Zatímco nejprve zahrnuje zemité tóny a je v něm možné cítit koření, houby nebo dřevo, se zvyšujícím se stářím přechází chuť ve sladší tóny. Doba louhování se liší od 10 vteřin po 3 minuty, a i v případě teploty vody, kterou se listy zalévají, je třeba podívat se na doporučení dodavatele.

„Specialitou“ střední Evropy jsou ovocné čaje. Jedná se o směs bylin a ovoce (většinou včetně jablečné dužiny sycené kyselinou citronovou). Složení ovocných čajů často obsahuje také ibišek súdánský pro dodání barvy nebo pomerančovou kůru pro zvýraznění chutě.

Rituály nejen při podávání

Jako zlatá éra čaje bývá označováno 7. až 10. století našeho letopočtu, kdy vládla v Číně dynastie Čchang. V tomto období se muselo už samotné pěstování čaje řídit přísnými pravidly, a i podávání začalo být spojováno s rituálem.

Čajové rituály – jiný kraj, jiný mrav

Japonsko patří k zemím s nejsložitějším čajovým rituálem. Tuto tradici v něm dodržují už více než 500 let. Rituál se obvykle provádí v samostatné místnosti (nebo domku) speciálně vybavené pro tento účel.

V případě Číny je rituál uvolněnější než v Japonsku a jeho podstatou je opakované zalévání čajových lístků v konvičce. I v tomto případě je ale nutné dbát na správnou přípravu čaje. Používána je tak voda s nízkým obsahem minerálů o teplotě 85 až 90 stupňů s tím, že čajové lístky se při prvním výluhu nechávají zalité půl minuty až minutu a u druhého výluhu se tato doba prodlužuje na 2 minuty.

V Japonsku má každý krok v rámci přípravy a servírování čaje svůj význam a obřad může trvat až čtyři hodiny. K přípravě se používá práškový čaj matcha. Ten se zalévá horkou vodou a šlehá bambusovou metličkou, dokud nevytvoří hustou pěnu a konzistencí nepřipomíná hrachovou polévku. Miska je podávána postupně mezi pozvanými hosty. Takto připravené podávání čaje je v Japonsku způsobem, jak uctít hostitele a hosty.

Není čaj jako chai

Chai je obecné pojmenování pro silný sladký indický nápoj z černého čaje, mléka a cukru a v hindštině je používáno pro obecné označení „čaj“. Je ale třeba ho odlišovat jak od pojmenování chai masala, tak masala chai.

Chai masala je směs černého čaje (není podmínkou) a koření jako jsou skořice, kardamom, zázvor, nové koření, hřebíček, anýz nebo fenykl. Složení se liší podle toho, v jakých částech Indie je připravován. Chai masala může být k dispozici v práškové formě, nebo jako směs celých koření.

Masala chai je pak kořeněný indický nápoj, k jehož přípravě se používá chai masala a černý čaj, pokud již není součástí směsi koření.

Jak vznikl „čaj v pytlíku“?

Opakem čajových rituálů je příprava čaje ze sáčků. Jako v mnoha dalších případech se jednalo nejprve o „omyl“. Obchodník zaslal zákazníkům vzorky v hedvábných šátcích místo kovových nádobkách. Zákazníci sáčky rovnou vyvařili ve vodě a nápad byl na světě. Protože ale hedvábí špatně propouštělo čajový výtažek, v rámci zavedení sáčkového čaje výrobci zkoušeli také gázu, bavlnu, celofán, jiné textilie nebo děrovaný papír. Nakonec vývoj vedl k dodnes používaným celulózovým sáčkům. Novinkou odpovídající ekologickým trendům jsou pak sáčky z obilného škrobu.

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací:
https://cgfoods.cz/blog/
https://www.cpzp.cz/clanek/3003-0-Caj-a-zdravi.html
https://www.britannica.com/plant/tea-plant