Riziko vysokého příjmu sodíku
Sodík, který přijímáme nejvíce z kuchyňské soli je pro člověka nezbytný. Nicméně jeho vysoký příjem je škodlivý, neboť přispívá zejména ke vzniku:
V odborné literatuře se uvádí, že výživa má z vnějších faktorů, které na náš organizmus působí, největší vliv. Uvádí se, že je to ze 40-60 %. Za nejrizikovější se považuje vysoký příjem soli, cukru a nasycených mastných kyselin (tyto živiny zohledňuje logo Vím, co jím). Výrobci potravin v projektu tzv. reformulací snižují obsah těchto živin ve svých výrobcích. My se na jednotlivé živiny postupně podíváme blíže, začněme s kuchyňskou solí.
Sodík, který přijímáme nejvíce z kuchyňské soli je pro člověka nezbytný. Nicméně jeho vysoký příjem je škodlivý, neboť přispívá zejména ke vzniku:
V ČR je příjem kuchyňské soli téměř trojnásobný než příjem doporučovaný WHO (5 g/den) a je jeden z nejvyšších v Evropě. Společnost pro výživu doporučuje snížení spotřeby kuchyňské soli (NaCl) na 5 - 6 g za den a preferenci používání soli obohacené jodem. U starších lidí pak snížení příjmu soli pod 5 g na den. V kojeneckém věku stravu zásadně nesolíme, v pozdějším dětském věku užíváme sůl úměrně potřebám dítěte.
Nejvíce soli je přijímáno z potravinářských výrobků (75-80 %), zbytek připadá na pokrmy.
Některé z výše uvedených bohatých zdrojů soli se konzumují jako pochutiny mezi jídly (např. při televizi, posezení s přáteli apod.), takže konzument přijímané množství většinou ani nevnímá.
Krajská hygienická stanice v Ostravě sledovala v roce 2018 obsah soli v pečivu podávaném v mateřských školách v Moravskoslezském kraji. Doporučení WHO pro pekařské výrobky je 1,2 g soli/100 g. Tuto hodnotu splnila nebo jen mírně překročila přibližně polovina z 20 vzorků odebraných v mateřských školách. Příspěvek pečiva do denního přívodu soli není při obvyklé dietě zanedbatelný.
Dále sledovala příjem soli z obědů v zařízeních poskytujících stravovací služby. Pracovníci KHS odebrali 54 vzorků obědů v 18 provozovnách závodního stravováni. Zjištěné hodnoty obsahu soli se pohybovaly od 4,84 g do 14,95 g soli/oběd (průměr 7,84 g/oběd), což znamená vice než 2 až 7násobné překročení doporučené dávky EFSA pro oběd. Ani v jednom případě nebyla doporučená dávka soli 2,1 g soli/oběd dodržena, a to ještě nebylo zohledněno dosolování u stolu, neboť obědy byly odebrány přímo v kuchyni.
V řadě výrobků by bylo možné obsah soli snížit, a proto je program reformulací (snížení obsahu soli v receptuře) velice prospěšný, ale náročný, protože sůl má i technologický význam. Obsah soli je nutné snižovat postupně, aby si spotřebitel zvykl na nižší intenzitu slané chuti. Důležité je nezvykat děti na příliš slané potravinářské výrobky a pokrmy.
Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroje informací:
Informace Státního zdravotního ústavu Brno, www.szu.cz
Sluková a kol., Reformulace pekařských výrobků - možnosti snížení obsahu soli při výrobě běžného pečiva, Výživa a potraviny 2021, 76 (6), 155-160
Výživová doporučení Společnosti pro výživu
Tláskal P., Přednáška na konferenci Společnosti pro výživu, Praha 2020