Venku mrzne až praští a vám je neustále zima? Pak byste měli sáhnout po potravinách, které dokáží tělo pořádně rozehřát. Horké čaje jsou sice fajn, ale ve velkém chladu potěší spíše pořádně vydatné jídlo bohaté na potraviny, které nás po dlouhou dobu udrží v teple.
Jde vlastně o skořápky zbavené semeno stálezeleného stromu původem z Indonésie. Používá se semeno i květ, který je zakrývá. Ve středověku patřil muškátový oříšek mezi nejdražší koření. Hojně se přidával do pokrmů na bázi špaldy či do sušenek.
Chcete se zahřát? Připravte si polévku výhradně ze zahřívacích potravin. Do drůbeží polévky, která tělu dodá pořádnou porci vitamínů, minerálů i bílkovin, přidejte česnek, avokádo a houby shiitake. Tento koktejl se dokonale postará nejen o zahřátí těla, ale rovněž na maximální obrátky vybudí váš imunitní systém. A špetkou muškátového oříšku před podáváním polévky rozhodně nic nezkazíte, spíše naopak.
Zázvor, tedy sukovitý oddenek zázvorovníku lékařského má výraznou štiplavě pálivou chuť a patří mezi nejužívanější a nejlépe probádané kuchyňské léčivé prostředky. Toto koření blízce příbuzné kurkumě a kardamomu se v kuchyni i lidové medicíně používá nejméně pět tisíc let. Po celém světě je zázvor dobře známý svou schopností tišit nauzeu, zvracení, ranní nevolnost a další zažívací problémy. V posledních desetiletích se začal využívat i k mnoha jiným účelům, než jen na zklidnění zažívání.
Zázvor pomůže při prochladnutí organismu i silné zimnici. Dá se užívat jako čaj nebo v kandované formě s cukrem. V prochladnutí funguje v těle tak, že blokuje tvorbu látek, které přispívají k sevření průdušek a horečce.Jestli vám nechutná zázvorový čaj ani sladký kandovaný zázvor, pak si připravte sushi právě se zázvorem.
Skořice pochází z kůry stálezeleného stromu původem ze Srí Lanky. Ve středověku šlo o jednu z nejtypičtějších chutí středověké kuchyně. Skořice se používala pro ochucení zvěřiny, do omáček i horkých nápojů. V lékařství se jí přiznávaly povzbuzující účinky. Sloužila také jako prostředek pro nervovou stimulaci, zrychlení srdečního tepu a dýchání. Vzhledem k tomu, že se skořice hodí do slané i sladké kuchyně, každý si přijde na své. Jestliže jste přišli domů na kost zmrzlí, připravte si vanilkový puding se lžičkou kakaa, půl lžičkou skořice a špetkou kardamomu a badyánu.
Tip na prohřátí: Odborníci na tradiční indickou ájurvédskou medicínu doporučují vypít čaj z koření. Do šálku vroucí vody dáme půl lžičky drceného zázvoru a po špetce hřebíčku a skořice. Důkladně promícháme, přecedíme a vypijeme.
Feferonky jsou rozšířenou pochutinou a součást stravy mnoha národů. Za svůj úspěch vděčí nejen organoleptickým (smysly vnímatelným) vlastnostem, ale i blahodárným účinkům na zdraví.
Potřebovat budete: 1 kg kulatých červených feferonek, 1 větší palice česneku, 1 lžíce jemně mleté himalájské soli, 100 ml za studena lisovaného olivového oleje
Postup je jednoduchý: Feferonky očistíme a omyjeme. Okrojíme stopky a rozkrojíme na půl. Vhodíme do větší a hlubší nádoby. Přidáme oloupaný česnek a ponorným mixérem najemno rozmixujeme. Feferonkovou drť s česnekem přemístíme do cedníku vyloženého utěrkou a necháme přes noc v lednici odkapat. Druhý den přemístíme směs znovu do mísy a přidáme sůl a olej. Naplníme do skleniček a na povrchu ještě salsu přelijeme olejem. Uchováváme v lednici a odebíráme dle potřeby.
Monika Poledníková
