Křen pochází z jihovýchodní Evropy a z Asie. Do střední Evropy ho přinesli Slované v době stěhování národů. V českých zemích ho naši předkové začali pěstovat ve 12. století. Výhodou je, že ho máme k dispozici prakticky po celý rok. Kořeny se ze země vyrývají podle potřeby jak na jaře, tak i koncem podzimu. Celé je pak můžeme přes zimu bezpečně skladovat ve sklepě, ideálně v písku ve vlhku a chladu. Mladé listy se trhají kdykoli v roce.

Zásobník vitamínu C

„Kořen křenu je zdrojem především vitamínu C a kyseliny listové. V menší míře pak obsahuje celé spektrum minerálních látek, například vápník, měď, mangan, zinek, železo a fosfor,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá. O pozitivech křenu věděli už dávní námořníci, kteří si ho brali na daleké plavby právě kvůli vitmanínu C proti kurdějím.

Má plusy i mínusy

Křen patří mezi brukvovité, například jako ředkvičky, a stejně jako ostatní stoupenci této zeleniny obsahuje glukofinoláty. Tyto látky jsou také zodpovědné za štiplavé aroma a palčivou chuť křenu. „Jsou to antinutriční látky. To znamená, že pokud by jich bylo ve stravě příliš, mohly by narušovat využití jodu, a tím i činnost štítné žlázy,“ objasňuje dietoložka, proč není na místě se křenem přejídat. Na druhou stranu mají glukofinoláty ale i pozitivní efekt. Působí především proti nádorům a bakteriím. Zároveň křen obsahuje i další látky, které mají účinky protimikrobiální. Proto je často používán v tradiční medicíně při zánětech dýchacích a močových cest.

Listy nezavrhujte

I když se v našem jídelníčku častěji objevuje strouhaný kořen, pozornost si rozhodně zaslouží i listy křenu. „Jsou vyloženě nabouchané betakarotenem a vitamínem C a obsahují velké množství vitamínů skupiny B, také hořčík a draslík tedy látky důležité pro činnost srdce,“ vysvětluje Karolína Hlavatá. Jak listy zpracovat? Přidat je můžeme do salátu, nebo do smoothie. Použít je lze i na zabalení masa jako křenové závitky.

Raději syrový

Zejména s ohledem na vitamín C je ideální konzumovat křen v syrovém stavu. Pokud někomu vadí jeho štiplavost, lze ji snížit například promícháním s nastrouhaným jablkem či červenou řepou.

Vředům neprospívá

I když křen našemu zdraví velmi prospívá, měli bychom ho konzumovat s rozumem. „Je a měl by zůstat důležitým doplňkem pestré stravy. Jíst by ho neměli lidé se žaludečními vředy a akutními potížemi zažívacího charakteru,“ upozorňuje dietoložka.