Draslík zastává řadu důležitých funkcí v našem těle

Draslík je velmi důležitý minerál, který získáváme stravou. V těle se nachází z 98 % uvnitř buněk, hlavně v těch svalových a dále pak v játrech a jiných tkáních. V těle funguje jako elektrolyt, který přenáší elektrické impulsy po celém těle. Společně s jinými minerály zastává tyto funkce:

• reguluje krevní tlak a srdeční rytmus
• zabezpečuje rovnováhu tekutin v těle
• ovlivňuje svalové kontrakce
• přenáší nervové vzruchy
• udržuje rovnováhu pH
• je nezbytný pro metabolismus sacharidů a bílkovin

Draslík je rovněž diuretikum, takže se podílí na detoxikačních mechanismech. Pomáhá tělu zbavovat se přebytečných tekutin a tím i odstraňovat škodlivé látky a zplodiny metabolismu.

Časté projevy, které můžou upozornit na jeho nedostatek

Tím, že draslík ovlivňuje správné fungování nervových přenosů mezi buňkami, jeho nedostatek pak můžeme vnímat na různých úrovních.

Většinou půjde o kombinaci vícero symptomů, proto zbystřete, pokud se u vás projevuje:

• svalová slabost až ztuhlost, svalové bolesti a křeče
• vyšší unavitelnost (hlavně u sportovců)
• bušení srdce
• zažívací potíže
• pocity mravenčení a necitlivosti
• dýchací problémy
• změny nálady

Nedostatek draslíku není  žádnou vzácností

Nedostatek draslíku se v české populaci objevuje opakovaně (vedle jiných chronicky deficitních živin). Při srovnání příjmu draslíku s doporučením Světové zdravotnické organizace (3510 mg/d pro dospělé osoby) byl přívod draslíku nedostatečný u žen a mužů nad 15 let.

Jeho nedostatek může vznikat nedostatkem jeho příjmu ve stravě, nedostatečným pitným režimem, nadbytečným příjmem bílkovin nebo nadměrným pocením a intenzivní zátěží (hlavně u sportovců). Jeho akutní nedostatek pak může vznikat při častém zvracení a průjmech a při silné dehydrataci.

Jaké jsou jeho hlavní zdroje a co udělat pro jeho vyvážený příjem?

Naprostým základem by měla být pestrá a vyvážená strava s dostatkem zeleniny a ovoce, celozrnných obilovin, kvalitních bílkovin a zdravých tuků a s dostatečným pitným režimem.

 

• Nejlepšími potravinovými zdroji draslíku jsou luštěniny jako třeba fazole, hrách, sója (cca 1300 mg na 100 g), ořechy (cca 600 mg na 100 g), zelenina jako špenát, zelí nebo petržel (cca 550 mg na 100 g) a ovoce jako banány nebo datle (cca 300 mg na 100 g).

To není vše, záleží i na poměru draslíku se sodíkem

Antagonistou draslíku je právě sodík, který udržuje optimální množství tekutin v mimobuněčných prostorách. Jejich vzájemný poměr pak určuje celkovou rovnováhu tekutin a správné funkce v těle. V české populaci je tento poměr velmi často narušen, což je zejména dáno:

• nadprůměrnou konzumací soli na jedné straně
• nedostatečným množstvím draslíku na straně druhé.

V České republice přijímáme až trojnásobné množství sodíku (14-15 g soli) oproti jeho doporučené dávce (max 5 g). Proto je vhodné, kromě příjmu draslíku ve stravě, se zaměřit i na příjem soli a na jeho omezování, především omezovat solení a konzumaci potravin se zvýšeným obsahem soli. 

Zdroje obrázků v textu: shutterstock.com
Zdroje informací:

Státní zdravotní ústav. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. SZÚ | Státní zdravotní ústav [online]. Září, 2021 [cit. 24.11.2021]. Dostupné z: http://www.szu.cz/uploads/CZVP/Dietarni_monitoring_2020.pdf

Raman, R.8 Signs and Symptoms of Potassium Deficiency (Hypokalemia). Healthline: Medical information and health advice you can trust. [online]. Březen, 2018 [cit. 24.11.2021]. Dostupné z: https://www.healthline.com/nutrition/potassium-deficiency-symptoms

WHO. Guideline: Potassium intake for adults and children. WHO | World Health Organization [online]. 2012 [cit. 24.11.2021]. ISBN: 9789241504829. Dostupné z: https://www.who.int/publications/i/item/9789241504829