Studie vypracované na toto téma uvádí, že právě lidé trpící cukrovkou se mohou v pozdějším věku potýkat s touto nebezpečnou degenerativní chorobou zasahující mozek. Jeden z posledních výzkumů provedený na arizonské univerzitě poukazuje na to, že pokud budeme jíst potraviny s vysokým obsahem cukru, může u nás skutečně cukrovka propuknout.
Cukr může být spouštěčem Alzhaimerovy choroby, uvádí studie
Alzhaimerova choroba, která způsobuje demenci, trápí značné procento populace po celém světě. Této nemoci, kterou máme v genech, se dá jen velmi těžce bránit. Existují v podstatě jen různá preventivní podpůrná opatření. Nové studie ale poukazují na to, že jedním ze spouštěčů této choroby může být i cukr. Co je na tom pravdy a jakých potravin bychom se proto měli vyvarovat?
„Samozřejmě musíme brát vždy v potaz, že se jedná o závěry různých studií, které jsou založené na výzkumu menšího počtu jedinců. To se týká většiny zatím provedených testů. Na místě by proto byl nějaký komplexnější, který by účinky cukru na propuknutí Alzhaimera skutečně potvrdil nebo vyvrátil,“ uvádí oslovená lékařka Lucie Nováková.
I tak se ale na zmiňovaný americký výzkum podívejme. Zúčastnilo se ho přes 120 čtyřicátníků až šedesátníků. Nikdo z nich přitom cukrovkou ani Alzhaimerovou chorobou zatím netrpěl, ale obě dvě onemocnění měli v genech.
„Všichni účastníci testu museli absolvovat vyšetření, která sledovala a měřila takzvanou metabolickou aktivitu mozku,“ uvádí Nováková s tím, že právě tento symptom se objevoval u lidí, kteří měli zvýšenou hladinu cukru v krvi. „Pokud budeme mít podobných testů více, mohly by skutečně pomoct k tomu, abychom Alzhaimerovu chorobu dokázali zachytit včas, tedy v době, kdy je ještě možné jí co nejvíce oddálit,“ uvádí lékařka.
Spojitost mezi Alzheimerem a vysokou hladinou krevního cukru našli například i britští vědci z Kings College London. Ti také dospěli k závěru, že vysoká hladina cukru stojí za poškozením enzymu, který ovlivňuje tělesnou reakci, a to už v počátečních stádiích Alzheimerovy choroby. V souvislosti s touto nemocí se také často skloňuje výraz hyperglykémie – tedy vysoká hladina krevního cukru, což je velmi známý příznak nejen cukrovky, ale například i obezity.
„V podstatě už víme, že u lidí trpících cukrovkou je skutečně větší pravděpodobnost propuknutí Alzheimerovy choroby. Odborníci ale namítají, že zatím není zcela prozkoumána souvislost mezi procesem glykace a úrovní cukru v krvi,“ říká doktorka.
Jednoduchá léčba neexistuje
Kde se vlastně bere obávaný Alzheimer?
„Tato choroba vzniká ve chvíli, kdy se začnou vytvářet destičky z takzvaných abnormálních proteinů, které následně postupně ochromují naše mozkové buňky,“ uvádí Nováková.
Příznaky této choroby přitom velmi často přehlížíme.
„První fáze trvá obvykle čtyři roky. V této době je přitom velmi těžké jí odhalit. Asi nikoho nepřekvapí, že prvotním faktorem je výrazný úbytek naší paměti,“ popisuje oslovená lékařka.
Pacient začíná mít obvykle problémy se souvisle vyjadřovat a nemůže si často vzpomenout na nějaké to slovíčko. Následně postupně ztrácí i logické uvažování, zapomíná věci. Případně pořád dokola vykládá stále tu samou příhodu.
Říkáte si, že takové to běžné zapomínání věcí a slov se děje dennodenně i vám?
„Nemusíte se bát, nemusí to být jasný příznak závažného ubývání mozkových buněk. Náš mozek je totiž uzpůsoben tak, aby si pamatoval jen skutečně důležité a podstatné věci, ty další vypouští. Pokud ale odeznívá i zmiňované logické myšlení, soudnost atd., skutečně se může jednat o příznaky nastupující Alzheimerovy choroby,“ upozorňuje Nováková s tím, že tři roky poté může následovat období poruch chování.
„Jedinec začne například ztrácet orientaci i ve známém prostředí, ve své čtvrti, městě. Časté jsou i různé nehody, kdy jedinec například zapomene vypnout sporák, nezamkne auto. Zapomene, kde zaparkoval. Mezi další příznaky patří i poruchy spánku, který pak dohání přes den. Poté následuje další asi dvouletá fáze, kdy člověk přestane poznávat své blízké. Jedinec chřadne i fyzicky, špatně chodí, neudrží předměty běžné denní potřeby a v této fázi jsou časté i poruchy udržení stolice či moči."
„Poslední asi rok trvající fáze není žádný med. Pacient už nekomunikuje s okolím, dá se říci, že „o sobě neví“ a potřebuje čtyřiadvacetihodinovou péči. Také je nutné připomenout, že přímo na Alzhaimera či demenci člověk neumírá. Důvodem může být celkové oslabení organismu, ztráta imunity a například díky tomu smrtelný zápal plic, chřipka či nějaké závažnější onemocnění,“ popisuje doktorka.
Celé toto období od prvních příznaků až po poslední fázi a následné úmrtí, trvá zhruba deset let.
„Výzkum jde ale stále dál, ať už se jedná o zmiňovanou glukózu či hlavně o změny ve složení mozkomíšního moku – ty jsou totiž zjistitelné už několik let před tím, než se vůbec objeví první výše zmiňované příznaky,“ říká lékařka.
Častým problémem při diagnostice je věk pacienta, pokud je vyšší, obvykle se má za to, že se jedná jen o běžné příznaky seniorského věku, to je ale hrubá chyba.
- Pokud u sebe či u blízkých pozorujete výše uvedené příznaky, bylo by dobré vyhledat lékařkou pomoct. Neodkládejte to „na potom“.
V počátečních stádiích se dá totiž nemoc co nejvíce oddálit. Obecně se pak doporučuje procvičování mozku křížovkami, četbou, například učením cizích jazyků, ale i sportem. Běžte si zaběhat, navštivte fitness centrum – prospějete tak vašemu tělu, ale i psychice.