Zdroj: Ilustrační foto ze Shutterstock

Cukrovka - nejen jeden typ

Cukrovka není jen jedna, ale existuje více typů - diabetes I. typu, diabetes II. typu, těhotenská cukrovka - a přestože se v řadě rysů shodují, v jiných jsou odlišné. Pacient s cukrovkou 1. typu je vždy léčen inzulínem /podávání prostřednictvím inzulinové pumpy nebo inzulinových per/, obvykle nemá problém s nadváhou či obezitou, a tak nemusí omezovat příjem energie. V případě cukrovky 2. typu je nadváha či obezita častá - snížení hmotnosti je tak součástí léčby, pacient může být léčen inzulínem, ale i jinými typy léků. Těhotenská cukrovka /gestační diabetes/ se objevuje u žen s dispozicí k této nemoci v době těhotenství - dieta při těhotenské cukrovce se od stravy při diabetu I. a II. typu poměrně významně liší, v rámci našeho článku se jí však zabývat nebudeme

Cílem léčby je udržení správné kompenzace hladiny cukru v krvi

(“dlouhodobá” glykémie zjišťovaná stanovením hladiny glykovaného hemoglobinu), předcházení výrazným výkyvům hladiny cukru v krvi v průběhu dne (aktuální glykémie - stanovení hladiny glukózy v krvi). Hladinu cukru v krvi ovlivňuje složení pokrmu i jeho porce (druh a množství sacharidů), časové rozložení příjmu stravy - příjem sacharidů hladinu cukru v krvi zvyšuje. Kromě stravy ovlivňuje hladinu cukru v krvi také pohyb - při pohybu se cukr spotřebovává, hladina cukru v krvi klesá. Proto je potřeba společně se stravou posuzovat i běžný denní a pohybový režim.

Klíčové je správné složení stravy

Úprava příjmu sacharidů, pravidelné rozložení jídel i porcí sacharidů během dne, výběr vhodných potravin a jejich kombinace, odměřování porcí. U pacientů léčených inzulínem, nebo léky, které mohou způsobit výrazný pokles hladiny cukru v krvi, je nutná také pravidelná kontrola hodnot hladiny cukru v krvi s pomocí speciálního přístroje - glukometru.

Základ diabetické diety - pravidelnost v jídle a správné “zacházení” se sacharidy

Základem stravy jsou tři hlavní jídla (snídaně, oběd, večeře) s odměřenou porcí zdroje sacharidů, dále dopolední a odpolední svačina a druhá večeře s menší odměřenou porcí sacharidů. Rozhodně je třeba nevynechávat jídla během dne, pauza mezi jídly by měla činit přibližně 3 hodiny. Hladovění je pro diabetiky nebezpečné - a protože aktivitami se cukr spotřebovává, je nutné příjem stravy nastavit i s ohledem na denní aktivity a cvičení.

Režim příjmu denních jídel se odvíjí od nastavení léčby pacienta - u diabetiků prvního typu je nastavení jiné než u diabetiků druhého typu.

Zjednodušeně můžeme říci, že dělíme sacharidy na jednoduché (rychle vstřebatelné) a složité (pomalu vstřebatelné). Jednoduché sacharidy naše tělo nemusí složitěji štěpit, proto se velmi rychle vstřebají - hladina cukru v krvi se tak poměrně rychle zvýší. Zdrojem těchto sacharidů je například cukr, med, sirupy, ovoce a ovocné šťávy, džusy či freshe, mléčné produkty, slazené nápoje a sladkosti. Často zapomínáme na to, že i mléko a mléčné produkty obsahují v malém množství jednodušší sacharidy – mléčný cukr – laktózu.

Složité sacharidy je třeba před vstřebáním nejprve zpracovat - rozštěpit – tělo na nich tedy nejprve “pracuje” a jak jsou postupně štěpeny, tak jsou postupně i vstřebávány. Hladina cukru v krvi pak neroste tak rychle. Zdrojem těchto sacharidů jsou brambory, luštěniny, obiloviny a výrobky z nich - ovesné vločky, pečivo, těstoviny, rýže, dále také pohanka, quinoa, amarant, jáhly, aj.

Hlavní jídlo by vždy mělo obsahovat zdroj složitých sacharidů

Porci je však třeba odměřit, aby příjem sacharidů v daném pokrmu nebyl příliš nízký, či příliš vysoký. Na zdroje jednoduchých sacharidů by měli být diabetici opatrní a jejich příjem by měli řídit opatrně - s ohledem na jejich rychlý vliv na hladinu glykémie.

S výhodou je také vybírat zdroje složitých sacharidů s vyšším obsahem vlákniny, kterou náš organismus neumí využít - vláknina zmírňuje vzestup glykémie po jídle. Vhodné je celozrnné mouka a pečivo, celozrnné těstoviny, pohanka, jáhly, luštěniny, ovesné vločky, rýže natural, aj.

Ovoce je vhodné zařazovat uměřeně

1-2 porce denně, preferovat typy s nižším obsahem jednoduchých sacharidů - např. citrusové plody, lesní plody, nektarinky, aj.. Vyšší obsah jednoduchých sacharidů mají např. broskve, žlutý meloun, hroznové víno. Čím je ovoce zralejší (či dokonce přezrálé, tím více jednoduchých sacharidů obsahuje. Lépe než ovocné šťávy či freshe je zařazovat čerstvé ovoce bez úpravy).

Jak se diety u diabetu I. a II. typu liší? Je potřeba omezovat příjem energie či tuků? Co dělat, když je hladina cukru v krvi příliš nízká? Odpověď nejen na tyto otázky najdete v další části článku o diabetické dietě.