Prebiotika dobře krmte

• Prebiotiky nazýváme oligosacharidy, které neumíme strávit a které podporují růst či aktivitu prospěšných bakterií osidlujících náš trávicí trakt (zejména Bifidobakterií).

Bakterie sídlící v našem tlustém střevě tyto oligosacharidy fermentují, využívají je jako zdroj energie, čímž vznikají mastné kyseliny s krátkým řetězcem, které snižují pH střevního prostředí¹. To pak pozitivně ovlivňuje tvorbu ochranného hlenu střeva i potlačuje osdílení škodlivými druhy bakterií. Nezáleží tak jen na samotném osídlení střeva, ale i na naší stravě – zda si své prospěšné bakterie dobře „krmíme“ díky dostatečnému příjmu vlákniny. Nešiďte tak pravidelnou konzumaci ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a luštěnin.

Probiotika - prospěšné bakterie

• Probotika jsou přímo živé bakterie, které mají prospěšný vliv na naše zdraví.

Musí se jednat o druhy, které jsou bezpečné, vyzkoušené a mají prokázaný pozitivní efekt na naše zdraví – podporují imunitu nebo tlumí zánět. Obvykle jsou využívány zejména bakterie rodu Lactobacillus nebo Bifidobacterium¹.

Kapsle jsou obvykle upraveny tak, aby prospěšné bakterie v odpovídající dávce dorazily správně až do našeho tlustého střeva.

Doporučuje se užívat je již v průběhu léčbě antibiotiky a pokračovat v ní i nějakou dobu po jejím skončení. Nemusíme ale užívat jen samotné kapsle s jedním nebo s kombinací více druhů prospěšných bakterií.

• Prospěšné bakterie najdeme ale i v běžných potravinách – obsahují je kysané mléčné výrobky jako kefíry, jogurty, zákysy, ale také sýry (obvykle cheddar, mozzarella, gouda), dále také tempeh, nattó nebo kombucha či mléčně fermentovaná zelenina.

Bakterie v nich obsažené sice neprojdou živé až do tlustého střeva, ale i tak nám přináší řadu výhod.

I bakteriální lyzáty podporují imunitu

Na podobném principu fungují již více než 100 let také tzv. bakteriální lyzáty (dříve nazývané bakteriální vakcíny). Jsou to přípravky vyrobené z mrtvých a opracovaných těl bakterií nebo jejich částí (mohou obsahovat různé kmeny bakterií nebo být obohaceny o další prospěšné látky), které dokážou pozitivně ovlivňovat fungování našeho imunitního systému. 

• Jsou schopné aktivovat odpověď jak nespecifické, tak i specifické imunity – jak bude reakce probíhat ale významně závisí na mnoha faktorech, mimo jiné i stavu imunitního systému konkrétního člověka^2,3.
• Bakteriální lyzáty se užívají na doporučení lékaře obvykle při častých opakovaných infekcích dýchacích cest, močových cest, ale i při častém výskytu gynekologických kvasinkových infekcí nebo dokonce akné^2,3.

Fermentovaná zelenina pro zdravá střeva

Pozitivně můžete ovlivňovat osídlení střev a imunitu i pravidelnou konzumací fermentované zeleniny (tzv. pickles).

Díky procesu mléčného kvašení v nich najdeme nejen kyselinu mléčnou, která sníží pH ve střevech, ale také probiotické bakterie (které se přirozeně na rostlinnách vyskytují a díky kterým celý proces probíhá).

• Kvašená zelenina samozřejmě obsahuje i vlákninu a prebiotické oligosacharidy, fermentace navíc zvyšuje její stravitelnost. Spousta výhod najednou!

Co a jak fermentovat

• Fermentovat (kvasit) můžete různé druhy zeleniny – zelí bílé, červené i čínské, mrkev, květák, červenou řepu, brokolici, ředkve i okurky.
• Obvykle se k nakrájené nebo nakrouhané zelenině přidává sůl, která na počátku brání množení patogenních bakterií  -lze kvasit i bez soli, ale postup se pak dále liší.
• Zelenina musí být v nádobě kompletně ponořená, aby nezačala hnít a plesnivět - ideální je zvolit sklo nebo kameninu.
• Kvašení probíhá při pokojové teplotě cca 3-7 dní - zvolíte-li tužší zeleninu nakrájenou navíc na větší kousky, bude to trvat déle.
• Zkvašenou zeleninu skladujte v chladničce po dobu nejvýše několika týdnů. Detailní návod jak nejlépe na pickles najdete v našem článku Mléčně kvašená zelenina prospívá zdraví střeva.

Zdroje:
Fotografie: Stock Photos: Rimma Bondarenko /Shutterstock.com
1 - https://www.wikiskripta.eu/w/Probiotika,_prebiotika,_synbiotika
2 - Doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc. Využití bakteriálních lyzátů v klinické praxi. Pediatr. Praxi 2011; 12(6): 398–404.
3 - Doc. MUDr. Jaromír Bystroň, CSc. Bakteriální a kvasinkové lyzáty
a jejich využití v dermatologii. Dermatol. praxi 2013; 7(4): 175–179