Výsledky průzkumu v ČR jsou hrozné
Dle mezinárodního průzkumu Taking Diabetes to Heart
V roce 2018 zemřelo 46 % diabetiků na nemoci související se srdcem a cévami. Nadějí jsou nové léky, u nichž byla studiemi prokázána kardio protektivita. Snížení rizika srdečně-cévních onemocnění souvisí také se snížením hmotnosti během léčby. Nadváhou nebo obezitou trpí 9 z 10 diabetiků 2. typu.
Dle mezinárodního průzkumu Taking Diabetes to Heart
Právě nadváha, vyšší hladina cholesterolu a vysoký krevní tlak, kterými většina diabetiků 2. typu trpí, ve spojení s cukrovkou významně přispívají ke vzniku mrtvice, ischemické choroby srdeční i celkové úmrtnosti.
Data z roku 2018 ukázala, že počet léčených diabetiků překročil milion. Na rozdíl od ostatních je právě tato skupina více ohrožena nemocemi srdce a cév – infarkt prodělají 3x častěji a mrtvici dokonce 4x častěji, než ostatní. Z dat vyplývá, že třetina diabetiků 2. typu má zároveň srdečně-cévní onemocnění. Není proto divu, že na ně umírá každý druhý z nich.
Nutnost chránit více srdce diabetiků si uvědomují i lékaři.
„Z pohledu komplexního ovlivnění nejen kompenzace diabetu, ale také poklesu hmotnosti, krevního tlaku a hladin lipidů v kombinaci se snížením rizika kardiovaskulárních komplikací by bylo časné nasazení léčby založené na účincích GLP-1 velmi vhodné. Brání mu ovšem některá omezení ze strany pojišťoven, která předpis této léčby u řady pacientů omezují, případně ji vůbec neumožňují,“ říká diabetolog prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. z pražského IKEM.
Výhodou moderní léčby GLP-1 je komplexnější působení, které zahrnuje nejen úpravu hladiny glykémie. Ta je brána jako samozřejmost. Díky snížení rizika infarktu či mrtvice a snížení hmotnosti, která často diabetiky velmi omezuje např. v pohybových aktivitách, jim umožňuje kvalitnější a delší život. Zmírňuje omezení a obavy o zdraví, které diabetes pro nemocné i jejich rodiny znamená.
„Sami pacienti velmi oceňují nejen efekt léčby založené na působení GLP-1 na zlepšení kompenzace cukrovky, ale také snížení hmotnosti a zmenšení pocitu hladu. Nejmodernější léky je navíc možné podávat injekčně pouze 1 x týdně, což je pro nemocné také výhodou,“ pokračuje prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc.