Energetická bilance zahrnuje v jednoduché formě jen dvě proměnné – příjem energie a její výdej. Energii přijímáme v podobě stravy (zejména v potravinách, obvykle méně v nápojích), vydáváme ji na bazální potřeby organismu (pro zabezpečení fungování základních funkcí) a na denní aktivity dle našeho režimu. Kolik energie vydáme záleží zejména na tom, jak moc jsme aktivní - jak a jak moc se hýbeme.

Výsledek energetické bilance

Příjem a výdej energie jsou dva základní parametry, které ovlivňují celkový výsledek energetické bilance. Výsledek bilance získáme tak, že příjem od výdeje odečteme. Dle hodnot mohou nastat celkem tři situace – energetická bilance může být vyrovnaná, pozitivní, ale i negativní.

• Bilance je vyrovnaná pokud stejné množství energie přijmeme i vydáme. Naše hmotnost pak zůstává v rovnováze.
• Pokud příjem převažuje nad výdejem, je energetická bilance pozitivní a naše hmotnost roste. Může se jednat jak o zvýšení množství tuku v těle, tak i o zvýšení množství svalové hmoty – záleží na naší stravě i na aktivitách, kterým se věnujeme.
• Když energetický výdej převýší příjem, je bilance negativní a náš organismus musí využívat své zásoby.

Cílená negativní bilance

O dosažení negativní bilance můžeme usilovat vědomě - například když nás trápí nadváha nebo obezita - s dobrým úmyslem snížit zátěž, kterou pro nás představují nadbytečná kila. Z dlouhodobého hlediska je důležité pracovat s oběma parametry – tedy nejen s příjmem energie v podobě jídla a pití, ale i s výdejem energie – vhodným pohybem. Ideálně kombinací aerobního typu pohybové aktivity i posilování s vlastní vahou nebo i lehčí zátěží. Tak nejlépe dosáhneme nejen snížení množství tuku v těle a tedy i hmotnosti, ale i jejího následného dlouhodobého udržení (snažíme se bránit adaptaci organismu na nízký příjem energie).

Nežádoucí negativní bilance

Ne vždy je ale negativní bilance – a s ní související hubnutí - pro nás pozitivní. Může být totiž způsobena poruchou příjmu potravy nebo hladověním či nechutenstvím (z důvodu nějakého onemocnění), kdy člověk není schopen dosáhnout dostatečného příjmu stravy, aby uhradil energetickou a nutriční potřebu organismu. Pokud člověk nemá výraznější zásoby tuku, pak tělo brzy začne šetřit energii a metabolismus se zpomalí, aby se co nejvíce zmírnilo odbourávání svalové hmoty.

• Pokud se však ve stejném čase přidá nějaké akutní onemocnění zánětlivého charakteru, tělo nemá jinou možnost než čerpat bílkoviny ze svalové hmoty, protože si neumí všechny aminokyseliny v těle vyrobit (na rozdíl od sacharidů a tuků) a musí je nutně přijímat ve stravě.

Člověk se záhy může dostat až do kritického stavu.

Při intenzivním sportu nezapomínejte na stravu

Negativní energetické bilance můžeme dosáhnout i pokud sportujeme výrazně častěji a intenzivěji než bežní lidé a vydáme energie více, než zvládneme v průběhu dne přijmout. Pokud trénujete každý den nebo dokonce několikrát denně, nezapomínejte na jídlo.

• Hlídejte si příjem bílkovin, vhodných tuků i polysacharidů, snažte se o pestrost v zastoupení zdrojů vitamínů a minerálních látek (jejich potřebu aktivní pohyb ještě zvyšuje).

Protože není vhodné najíst se těsně před tréninkem, ani po tréninku, jezte častěji po menších dávkách, zařazujte i energeticky bohatší potraviny – abyste zvládli přijmout dostatek energie. Nezapomínejte na to, že aby naše tělo podávalo dobré výkony, potřebuje kvalitní vyváženou stravu i dostatek času pro regeneraci. Přetrénování může vést až ke zranění.