Klíšťová encefalitida je nemoc přenášená klíštětem obecným, které řadíme mezi roztoče a cizopasníky a které je příbuzným pavoukům. Klíšťová encefalitida sice není jediným onemocněním, které přenáší. V porovnání s ostatními státy Evropy jsme v onemocnění na prvním místě.

Chodíte do přírody - jste v ohrožení

Klíšťová encefalitida se týká všech, kteří přicházejí do kontaktu s přírodou, stačí přitom venčení psa nebo káva na zahrádce.

„Ohniska klíšťové encefalitidy se vyskytují v biotopech se smíšenými a listnatými porosty jednak v přírodě, v lokalitách s bujnou vegetací, na okrajích lesů, u vodních ploch a toků, ale i v blízkosti lidských obydlí, v parcích a zahradách,“ upozorňuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.

Průběh klíšťové encefalitidy se zhoršuje s věkem a stejně tak se zvyšuje riziko trvalých následků.

„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku. Navíc u starších nemocných často v důsledku akutního onemocnění dochází k dekompenzaci základních onemocnění, např. cukrovky, onemocnění srdce a podobně,“ upozorňuje onemocnění a jeho následky MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D. z Fakultní nemocnice Ostrava.

První fáze - nenápadná. Při druhé - i ochrnutí

První fáze onemocnění připomíná chřipku a projevuje se bolestí svalů, slabostí a zvýšenou teplotou. Po ústupu obtíží a několika dnech „klidové fáze“ nastává druhé stadium onemocnění, pro které jsou typické silné bolesti hlavy, světloplachost či zvracení.

Zdeněk z Plzně popisuje, jak se klíšťová encefalitida projevila u něj: „Nemoc se u mě objevila ve dvou fázích. První jako ataka prudké virózy a druhá pak po odeznění za 2 až 3 týdny. Když o sobě dala nemoc vědět podruhé, byla velmi silná. Neudržel jsem se ve vzpřímeném stavu, obtížně jsem vnímal okolí, nedokázal jsem se ani podepsat. Prostě celkový kolaps!“

Dojít může i k obrnám horních končetin, postižení nervů nebo poruchám sluchu a spánku. Ty přitom mohou být dlouhodobé, nebo dokonce trvalé.

Léčba není - jak tedy probíhá?

Klíšťová encefalitida je virového původu, a proti viru způsobujícímu toto onemocnění neexistuje specifická léčba (s původcem nákazy si musí poradit organismus sám – ne vždy je ale tento boj úspěšný). Nemoc není možné léčit ani antibiotiky, protože ta jsou určena jen na bakteriemi způsobené zdravotní komplikace. Lékaři tedy mohou u klíšťové encefalitidy pouze mírnit příznaky a podávat léky na snížení horečky, bolesti, otoků mozku nebo tlumení zvracení.

„Léčba v nemocnici trvala měsíc. Průběh nemoci byl velmi těžký a opakovaně se u mě dostavovaly kritické stavy. Totální devastace organizmu způsobená chorobou i snahou udržet mne léčbou při životě zůstala i po propuštění z nemocnice. Ani po něm jsem nebyl schopný se na cokoliv soustředit a například přečíst stránku v knize mi trvalo půl dne. Navíc mi selhávala paměť, proto jsem si například to, co jsem na stránce přečetl, nepamatoval. Dohromady mi rekonvalescence trvala 6 měsíců. A jsem přesvědčený, že jenom díky tomu, že jsem na sobě hodně tvrdě pracoval, nemám trvalé následky,“ pokračuje Zdeněk.

Následky mohou být i trvalé

Klíšťová encefalitida bohužel není nemoc, na kterou byste po několika týdnech zapomněli. Dojít u ní může k obrnám končetin, postižení nervů nebo poruchám sluchu. Až několik měsíců po ukončení léčby můžete cítit poruchy koncentrace, paměti a spánku nebo úzkosti. Zdeňkovi se podařilo jen tvrdým tréninkem vrátit se zpět do stavu blízkému před onemocněním.

Přesto nemoc jeho život změnila: „Před tím jsem pracoval ve vysoce postavených manažerských pozicích v automobilovém průmyslu. Do té jsem se ale už nevrátil. Nemoc mi totiž pomohla uvědomit si, co je pro mě v životě důležité a co vlastně chci dělat – stal jsem se profesionálním fotografem.“

Jak nemoci zabránit?

V prevenci klíšťové encefalitidy nestačí spoléhat pouze na opatření omezující přisátí klíštěte jako jsou dlouhé nohavice a repelent při cestě do přírody. To dokazují i počty nakažených, které jsou v České republice dlouhodobě vysoké. Spolehlivá prevence spočívá v očkování.

Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem. Náklady na jednu dávku činí přibližně 970 Kč, přičemž je možné požádat o příspěvek na očkování u pojišťovny. Ten se uplatňuje i v případě přeočkování, které probíhá jednou dávkou po 3 až 5 letech.

„Náklady na očkování jsou přitom zanedbatelné, pokud je porovnáme s částkou, o niž pacienti přijdou z důvodu několikatýdenní pracovní neschopnosti nebo dokonce v případě dlouhodobých následků znemožňujících další výkon pracovní činnosti, případně vyžadující péči druhé osoby,“říká MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu.

Rozdíl mezi encefalitidou a borreliózou