redakce Vím, co jímI když jsme si dosud užívali krásné babí léto a zdá se, že denní teploty se ještě nějakou dobu budou držet poměrně vysoko, s těmi ranními už to tak slavné není. A tak lze očekávat, že spolu s nimi odstartuje i období nachlazení, chřipek a dalších infekčních onemocnění, podobně, jako je tomu každý rok na podzim.
Na jakou nemoc s antibiotiky a kdy se léčba obejde bez nich? Posviťme si na chřipku i další infekce
S nástupem chladnějších teplot se to opět začne v obchodech, dopravních prostředcích a na dalších místech s vyšší koncentrací lidí hemžit viry a bakteriemi, s nimiž se náš imunitní systém bude muset vypořádat. Někdy to zvládne sám, ale některá onemocnění se bez antibiotik neobejdou.
Na vině jsou viry a bakterie
Některé infekční nemoci způsobují bakterie, jiné zase viry. A právě bakterie a viry jsou indikátory toho, zda onemocnění léčit antibiotiky či nikoli. Například taková angína je bakteriální infekcí, u níž má smysl antibiotika indikovat. Oproti tomu chřipka je původu virového a musíme ji „jen vyležet“, protože antibiotika na ni fungovat nebudou. Proč? To vysvětluje MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc:
„Viry jsou nebuněčné organismy, samy o sobě nejsou schopné růst ani se množit. Potřebují k tomu hostitele, tedy nás. Poté, co proniknou do buněk, stanou se jejich součástí. Proto je docela náročné zacílit na ně léky. Musíme spoléhat na naši imunitu, kterou někdy můžeme podpořit očkováním či 'antivirotiky'. Úlevu mohou přinést i některé léky snižující projevy infekce. Bakterie jsou naprosto jiná kategorie.“
Bakterie řadíme mezi živé jednobuněčné organismy. Umí se samy rozmnožovat. Jsou poměrně odolné. Některé z nich jsou pro nás prospěšné, jiné ovšem mohou způsobovat nebezpečné infekce.
„S léčbou bakteriálních infekcí nám významně pomáhají antibiotika. Využíváme toho, že struktura bakterií a našich buněk je odlišná. Antibiotika pak cíleně působí právě na bakterie,“ pokračuje lékař.
S antibiotiky, nebo bez?
Bakteriální infekce, které můžeme léčit antibiotiky
- Angína
- Spála
- Tuberkulóza
- Meningitida
- Černý kašel
- Tetanus
- Břišní tyfus
- Lymská borelióza
- Salmonelóza
- Cholera
- Mor
- Kapavka
- Syfilis
Pro boj s těmito infekcemi jsou antibiotika velmi důležitá, protože dokážou škodlivé organismy rozpoznat a zničit nebo zabránit jejich dalšímu šíření. Proti některým z nich je samozřejmě vhodné i očkování.
„Nicméně ne všechna bakteriální onemocnění je nutné hned léčit antibiotiky. S některými si naše tělo poradí i bez nich,“ doplňuje odborník.
Virové infekce, na něž antibiotika nezabírají
Chřipka- Rýma
- Bronchitida
- Laryngitida
- Virová hepatitida
- AIDS
- Spalničky
- Covid-19
- Ebola
- Klíšťová encefalitida
- Mononukleóza
- Neštovice
- Rotavirová průjmová onemocnění
„Pro tyto nemoci je zatím nutná především imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika. Úlevu mohou přinést také některé léky, které sice infekci neléčí, ale snižují její projevy, jako jsou bolesti, horečka, kašel apod. (např. paracetamol, ibuprofen),“ dodává MUDr. Jan Strojil, Ph.D., lékař a klinický farmakolog z FN Olomouc.
Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací: https://www.antibiotickarezistence.cz/
Mohlo by vás také zajímat:
