Nemoci štítné žlázy jsou do značné míry vázány na pohlaví, ženy bývají postiženy 4–6x častěji. Je tu i věková závislost, protože onemocnění přibývá s věkem. Odhadem onemocnění štítné žlázy postihuje v naší populaci 5–7 % osob.
Spektrum poruch postihujících štítnou žlázu je poměrně pestré, může se jednat o vrozené poruchy štítné žlázy, nemoci z nedostatku jódu, záněty štítné žlázy, onemocnění vznikající na autoimunitním podkladě a o poruchy funkce ve smyslu snížené funkce štítné žlázy (hypotyreóza) nebo zvýšené funkce štítné žlázy (hypertyreóza).
Příznaky zahrnují zimomřivost, spavost, zpomalení psychického tempa, zácpu a meteorismus, ztuhlost kloubů, suchost kůže, vypadávání vlasů a často také vzestup tělesné hmotnosti. Laboratorně se projevuje zvýšenými hladinami TSH (tyreostimulační hormon) a sníženými hodnotami FT4 (volný tyroxin) a FT3 (volný trijódtyronin).
Dietoterapie v léčbě hypotyreózy má také své místo, byť pouze okrajové.
Hlavním cílem je zajistit přiměřený energetický příjem, který by zabránil zbytečnému nárůstu hmotnosti. Zejména u neléčených pacientů je bazální metabolismus snížen o 15–40 % a je nutné tomu uzpůsobit energetický příjem. Pacienti s hypotyreózou by se měli pravidelně vážit.
Vzhledem ke sníženému vstřebávání je možné volit i multivitaminové přípravky. Cílená suplementace jódem se nedoporučuje zejména u autoimunitních forem hypotyreózy. Častým neduhem provázejícím hypotyreózu je zácpa. Základním opatřením je dostatečný příjem vlákniny a tekutin. Tekutiny by měly být nekalorické a celkový pitný režim rozložený do celého dne.
Laboratorně zjišťujeme snížené hodnoty TSH a zvýšené hodnoty FT3 a FT4. Nejčastějším typem onemocnění je tyreotoxikóza vznikající na autoimunitním podkladě - autoimunitní Graves-Basedowova choroba. Klinické projevy jsou zjednodušeně řečeno protipólem projevů při hypotyreóze – neklid, nervozita, hubnutí, nesnášenlivost tepla, zvýšená tepová frekvence, arytmie, průjmy atd. V mládí převládají spíše metabolické a neurologické komplikace (nervozita, neklid, hubnutí), ve vyšším věku spíše oběhové obtíže.
V dietoterapii je klíčové zajistit adekvátní energetický příjem (začít s 40 kcal/kg), což je při hmotnosti 70 kg 2 800 kcal/11 760 kJ. Důležitou součástí stravy jsou bílkoviny, jejichž příjem má činit 1–1,75 g/kg tělesné hmotnosti/den. Důvodem je, že hormony štítné žlázy v nadbytku vedou k rozpadu tělesných bílkovin. Projevem je ztráta svalové hmoty, slabost, třes.
Dalším závažným důsledkem je také osteoporóza, proto je nezbytné pamatovat na dostatečný příjem vápníku a vitaminu D jako prevence demineralizace.
Stejně jako v případě hypotyreózy je vhodné zařadit multivitaminové přípravky (hlavně B komplex, vitamin A a C), ovšem za pravidelné kontroly jodurie
Poznámka: močí se vylučuje až 90 % přijatého jódu, takže jeho odpad močí je spolehlivým ukazatelem jeho příjmu. Denní příjem tekutin má činit 3–4 l, kromě stavů renálního nebo oběhového selhávání. Z pitného režimu je přínosné vyřadit kofein z kávy a kofeinových nápojů, protože zvyšuje nervozitu a podrážděnost.
MUDr. Petr Hlavatý Ph.D.
