Meningokoková meningitida
Invazivní meningokokové onemocnění znepříjemní život desítkám osob každý rok. Velkou část tvoří hlavně ti od patnácti do pětadvaceti let. Meningokok je může poznamenat na celý život a stává se, že některé o něj i připraví.
Imunita je schopnost organismu odolávat vnějším a vnitřním vlivům - například nemocem, cizorodým látkám nebo také stresu. Pokud je však narušena, dochází k různým druhům onemocnění. U těch bakteriálního původu jde více než u jiných hlavně o čas. Tím spíš v tomto období, kdy se děti vrátily do třídních kolektivů, zájmových kroužků a obranyschopnost je tak vystavena zkoušce odolnosti.
Invazivní meningokokové onemocnění znepříjemní život desítkám osob každý rok. Velkou část tvoří hlavně ti od patnácti do pětadvaceti let. Meningokok je může poznamenat na celý život a stává se, že některé o něj i připraví.
Důvodem je bakterie zvaná Neiserria meningitidis, která se nejčastěji šíří kapénkami. Nosohltanem vstoupí do těla a setká-li se s oslabeným jedincem, může spustit invazivní meningokokové onemocnění v podobě sepse nebo meningitidy. Zprvu mírné příznaky, připomínající nachlazení nebo chřipku, se rychle zhoršují.
U meningokokové meningitidy jde skutečně o minuty. K následkům totiž patří paralýza centrálního nervu, ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, epilepsie, poškození ledvin a další.
Klíšťata se neobjevují jen na jaře a v létě. Aktivní jsou i na podzim, který je z hlediska jejich výskytu nejrizikovější.
Například jen vloni bylo od září do prosince hlášeno 31 % všech případů onemocnění. Bohužel lék na klíšťovou encefalitidu, kterou tito parazité šíří, zatím neexistuje. A to přesto, že k nákaze dochází už do dvou hodin po zakousnutí klíštěte.
První příznaky encefalitidy připomínají nachlazení. Bolest hlavy, celková únava těla a zvýšené teploty, které po pár dnech odezní. Po dvou až deseti dnech ovšem nemoc udeří v plné síle - nesnesitelné bolesti hlavy, závratě, horečka, světloplachost a třes.
Dlouhotrvající obrna hlavových nervů (vedoucí k obrně končetin) i postižení nervů či porucha sluchu je jen část následků, které nemoc přináší. 10 % postižených pociťuje i několik měsíců po prodělané klíšťové encefalitidě poruchy koncentrace, paměti, nespavost/spavost a úzkosti. Předejít tomu lze očkováním, na které přispívají zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů.
Salmonelóza je jednou z nejčastějších bakteriálních střevních infekcí na světě. Je všeobecně známo, že toto onemocnění obvykle spouští konzumace infikovaných potravin. Mezi hlavní projevy patří zvýšená teplota, křeče, bolesti břicha, zvracení a hlavně průjmy. Příznaky mohou trvat i několik dnů, a proto je třeba i v tomto případě jednat rychle. Jinak hrozí dehydratace a minerální rozvrat. Inkubační doba salmonelózy je 12 hodin až 5 dní. Ale obvykle o sobě dává vědět do 48 hodin od nákazy.
Na toto onemocnění očkování neexistuje. Je proto třeba dbát na dodržování zásad osobní hygieny (mytí rukou teplou vodou a mýdlem, omývání potravin atd.), zejména pak u dětí a dospívajících. Problémem je i nakažlivost nemoci, která často probíhá v epidemiích.
Zdroj obrázků v textu: shutterstock.com
Zdroje informací: Doporučení ČVS ČLS JEP pro očkování proti IMO; Pavelka J, Homola L. Invazivní meningokoková onemocnění. Pediatrie pro praxi. 2017; Thompson et al. Lancet 2006