Po internetu se šíří informace, že sádlo patří mezi 10 nejzdravějších potravin na světě. Informace najdeme jak u nás, tak i v zahraničí. Odkud se tyto informace berou? Jsou věrohodné? O jaké studie a výzkumy s opírají?
Většina členů autorského kolektivu pochází z výzkumného ústavu zabývajícího se teoretickou fyzikou. Studie nesledovala zdravotní dopady konzumace jednotlivých potravin, pouze vytvořila matematický model výpočtu jejich komplexní výživové hodnoty.
Na základě obsahu těchto živin v potravinách byl počítán výživový koeficient NF (nutritional fitness), jehož hodnoty se pohybovaly v rozmezí 0-1, čím vyšší hodnota, tím je potravina podle autorů vhodnější. Součástí studie jsou dostupné doplňkové materiály, mezi něž patří soubor hodnocených potravin a příloha s některými detailnějšími informacemi ohledně sledovaných skupin potravin a získaných výsledků.
Jako primární zdroj výpočtů sloužila americká databáze potravin složení potravin USDA a u jednotlivých položek v souboru je uveden i odkaz na příslušnou potravinu v této databázi. V datovém souboru jsou uvedeny mimo jiné i 3 druhy vepřového sádla, která lze dohledat v databázi USDA pod identifikačními čísly 10004 až 10006. Vzhledem k tomu, že se jedná ve všech případech o surové sádlo, je hlavním rozdílem vzájemné zastoupení obsahu vody a tuku, obsah jednotlivých živin se pohybuje ve srovnatelném pásmu hodnot, které je dáno přirozenou variabilitou nebo rozdílností původu sádla (útrobní, hřbetní, bez rozlišení původu).
"Není proto jasné, proč se jedna z hodnot koeficientu NF=0,73 výrazně odlišuje od dvou ostatních 0,14 a 0,00. V tabulce jsou uvedeny i jiné druhy živočišných tuků, například kachní a husí sádlo, tj. tuky, které mají příznivější zastoupení mastných kyselin z pohledu výživy, má koeficient NF=0,24. Hovězí lůj má hodnotu NF=0,11 a jehněčí NF=0,00. Hodnota koeficientu NF=0,73 pro jedno z vepřových sádel nekoresponduje ani s grafem C uvedeným na straně 24 v příloze ke studii, kde živočišné tuky jako podskupina v rámci potravin bohatých na tuky mají nejnižší hodnoty koeficientu NF (průměr po 0,1)," komentuje doc. Ing. Jiří Brát, CSc.
Soubory v Excelu umožňují jednoduché setřídění hodnot od největších po nejmenší. Pokud to takto někdo udělá s datovým souborem, který je veřejně dostupný k této studii, tak se skutečně položka vepřového sádla uvedená v USDA databázi pod identifikačním číslem 10006 umístí na 8. místě výživově nejhodnotnějších potravin. Vepřové sádlo (identifikační číslo v USDA databázi 10005) však zároveň skončí na posledním místě v žebříčku potravin s nulovou hodnotou faktoru NF. O tom se již na internetu nedočtete.
"Ve studii ani v příloze nelze dohledat, na základě čeho korejští teoretičtí fyzici dospěli k významně rozdílným výsledkům výživového faktoru NF u jednotlivých druhů vepřového sádla, když se primární zdroje informací (databáze USDA), z nichž výpočty vycházely, zas natolik neliší," hodnotí Doc. Ing. J. Brát, CSc.
Žebříček potravin nesestavovali autoři studie, je to dílo autorů původního článku šířeného po internetu, kteří si pohráli s excelovským souborem. Navíc se tyto informace objevují v poslední době s víceletým odstupem od publikované studie. Další média již informaci bez jakéhokoliv rozmyslu přebírají.
Pro zajímavost po setřídění datového souboru najdeme na konci žebříčku i následující potraviny s nulovou hodnotou NF: borůvky, zázvor, chřest, artyčoky, piniové oříšky, acerolu (jeden z nejbohatších zdrojů vitaminu C), růžičkovou kapustu nebo pšeničné klíčky. To rovněž stojí za zamyšlení nad touto prací korejských teoretických fyziků. Tento příběh je typickou ukázkou toho, že je vždy nutno přistupovat k informacím pocházejícím z různých individuálních vědeckých studií s rozmyslem, zvláště pokud jsou interpretovány medii. Řada informací bývá vytržena z kontextu a veřejnosti prezentována jako nové objevy, když to někdo napíše na internet, tak to ostatní bezmyšlenkovitě opisují.
"Asi historicky nejznámějším mýtem v této oblasti je obsah železa ve špenátu, kdy se v tisku v různých formách objevovaly v minulosti 10 x vyšší hodnoty obsahu železa ve špenátu oproti hodnotám skutečným. Špenát byl prezentován jako extrémně vysoký zdroj železa a tato informace se v přenesené formě dostala až do kresleného seriálu o Pepku námořníkovi," komentuje J. Brát
Zdroj: asiaone.com
Doc. Ing. Jiří Brát, CSc.
