Bez prokázaného účinku

Na potravní doplňky podle nutriční terapeutky Zuzany Douchové nahlížíme jako na nepostradatelné pomocníky. Ve skutečnosti jsou spíše berličkou bez doloženého účinku. Porozhlédnout se po regálech obchodů či nabídce internetových serverů a dát na reklamu, je mnohem pohodlnější, než se zabývat výraznější změnou životního stylu. Sliby reklamy jsou tak lákavé!

„Mluvíme-li o rekreačním sportu, nepotřebujeme potravní doplňky,“ říká jednoznačně odbornice na výživu a pokračuje: „Je s nimi totiž potíž, nemusejí mít schválení Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a proto slibovaný efekt výrobci nemusejí dokládat. Aby mohly být uvedeny na trh, stačí jen prokázat, že jsou zdravotně nezávadné.“

Stačí při jídle přemýšlet

Doplňky stravy nemohou nahradit pestrou a vyváženou stravu, ani trénink, nenarostou nám po jejich užívání svaly. Přitom právě v jídle a pohybu je základ, jak se cítit a vypadat dobře.

„Máme-li ochuzený jídelníček co do jeho skladby a pravidelnosti, pilulky ani koktejly nepomohou,“ konstatuje Zuzana Douchová a odrazuje od zázračných hubnoucích nápojů. Jakmile člověka omrzí nebo mu dojdou peníze, začne se stravovat stejně jako před jejich konzumací, dostaví se jojo efekt.

Podobně je to se svaly – bez cvičení nebudete mít pevné bříško a rovná záda. Sportem se dokážete „hodit“ do kondice, když si dáte delší pauzu, začnete se hrbit a zoufat si nad „okrasným tukovým prstencem“ kolem pasu.

• Základní radou je dodržovat potřebný denní příjem kalorií – ty bychom měli získávat z 15 až 20 procent z bílkovin, 20 až 30 procent z tuků a sacharidy mají být v jídelníčku zastoupeny z 50 až 55 procent.

• Je třeba se zaměřit na kvalitu jednotlivých složek výživy – omezovat jednoduché sacharidy jako je bílý cukr, sladkosti či bílé pečivo a zaměřit se na složené, tedy celozrnné obiloviny, luštěniny, zeleninu, ovoce.
• Podobně je to s tuky, naše tělo je potřebuje, ale vděčnější bude za ty rostlinné (samozřejmě kromě palmových) a rybí, než z uzenin a tučného vepřového či vysokoprocentních sýrů.
• Specialistka na výživu zároveň uvádí, že odborné studie nedokládají, že by zvýšený příjem bílkovin či jednotlivých aminokyselin měl výraznější efekt pro svalový růst či redukci hmotnosti. V jídelníčku by podle ní měly být u zdravého dospělého zastoupeny v množství 0,8 až maximálně 1 gram na kilogram hmotnosti.

Kdy ano a proč

Samozřejmě aktivním sportovcům speciální suplementy při extrémních výkonech mohou být přínosem. Je třeba však vědět, že tito lidé  mají většinou dokonale vybalancovaný jídelníček a jsou pod permanentní kontrolou lékařů a nutričních terapeutů, kteří jim ordinují opravdu jen takové látky, které jejich tělo v konkrétní fázi tréninku postrádá.

Pozor: Některé zdraví nebezpečné

Na obale slibují příliv energie a krásné tělo… Ve výsledku mohou způsobit velmi vážné zdravotní problémy. Každoročně nachází v doplňcích stravy Státní zemědělská a potravinářská inspekce nepovolené látky ohrožující lidské zdraví.

• Velmi často jde o zakázané anabolické androgenní steroidy, které se nesmějí používat v potravinářství a ve sportu jsou považovány za doping!
• Tyto látky se pojí s řadou nežádoucích účinků, například poruchami srdečního rytmu, podporou karcinomu prostaty u mužů a nádoru prsu u žen.

U dětí platí vždy NE!

Když po doplňcích sportovní výživy sáhne zdravý dospělý, pokud neobsahují nebezpečné a na obalu neuvedené látky, neměly by mu ublížit. Pro děti a puberťáky by měly být zapovězeny.

„Pro dětský organismus, který se vyvíjí, mohou být látky, pro dospělého neškodné, nebezpečné. Mé doporučení je podávat jakékoli suplementy v dětském věku jen v případě, že je laboratorně prokázán jejich deficit. A to ještě po důkladné konzultaci s lékařem,“ dává doporučení Zuzana Douchová.