Počet nakažených klíšťovou encefalitidou stoupá. V roce 2019 jich bylo 774. Je to nejvíc za posledních 8 let. Nebezpečí, které nemoc představuje, není přitom pro všechny stejné. Podle zkušenosti lékařů je průběh horší u starších osob.
Česká republika patří k tzv. plně endemickým územím. To znamená, že klíště přenášející virus klíšťové encefalitidy můžete potkat prakticky kdekoli, včetně měst. Klíšťata se pomalu rozšiřují i v evropských státech, kde se dosud vyskytovala jen v určitých oblastech. Příkladem může být Švýcarsko nebo Německo. Proč dochází k rozšíření výskytu infikovaných klíšťat není jasné, jednou z teorií je, že roli může hrát mírné klima a relativně teplé zimy.
Průběh se u klíšťové encefalitiy zhoršuje s věkem – stejně jako riziko trvalých následků. Ale jsou to právě lidé starší 55 let, u kterých je očkovaný jen každý pátý (oproti například kategorii od 18 do 24 let, kde se jedná o polovinu).
„Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že onemocnění u starších osob mívá horší průběh, často se rozvine těžší neurologické postižení, dochází ke zhoršení funkcí nervového systému i ve smyslu zhoršení paměti, výbavnosti, poruch spánku. Navíc u starších nemocných často v důsledku akutního onemocnění dochází k dekompenzaci základních onemocnění, např. cukrovky, onemocnění srdce a podobně. Současně i rehabilitace a úprava zdravotního stavu do stavu před onemocněním trvá delší dobu, navíc u některých nemocných zůstává i trvalé postižení, např. ochrnutí končetin jako následek onemocnění,“ popisuje následky ve starší věkové kategorii MUDr. Lenka Petroušová, Ph.D.
V prevenci klíšťové encefalitidy nestačí spoléhat pouze na opatření omezující přisátí klíštěte jako jsou dlouhé nohavice a repelent při cestě do přírody. To dokazují i počty nakažených, které jsou v České republice dlouhodobě vysoké. Spolehlivá prevence spočívá v očkování. Základní očkování probíhá ve třech dávkách aplikovaných s časovým rozestupem.
Pracovní neschopnost trvá i u pacienta s „lehčím průběhem“ 4–6 týdnů, následky ale mohou být i trvalé. Dlouhodobá pracovní neschopnost přitom znamená pro nemocné a jejich blízké nejen velkou sociální a zdravotní zátěž, ale také zátěž finanční.
To potvrzuje i MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí ze Státního zdravotního ústavu: „Náklady na očkování jsou zanedbatelné, pokud je porovnáme s částkou, o niž pacienti přijdou z důvodu několikatýdenní pracovní neschopnosti, nebo dokonce v případě dlouhodobých následků znemožňujících další výkon pracovní činnosti, případně vyžadující péči druhé osoby.“
„Podle výsledků studií nákladové efektivity očkování proti klíšťové encefalitidě v zahraničí lze usuzovat, že by zavedení hrazeného očkování proti klíšťové encefalitidě bylo s vysokou pravděpodobností nákladově efektivní i v České republice,“ pokračuje zástupce Státního zdravotního ústavu.
Mgr. Eva Kloučková
