- Nejčastěji se pod pojem vláknina zařazují tyto látky: celulóza, hemicelulózy, pentozány, beta-glukany, rezistentní škrob, pektiny, chitin a lignin. Protože se, až na lignin, jedná o polysacharidy, hovoříme o vláknině také jako o neškrobových polysacharidech a ligninu.
Legislativní definice vlákniny je poněkud odlišná, ale v principu stejná (pouze není zmíněn lignin). Podle zákona se vlákninou rozumějí polysacharidy s třemi nebo více monomerními jednotkami, které nejsou tráveny ani vstřebávány v tenkém střevě člověka, náležející do skupin:
- jedlé polysacharidy přirozeně se vyskytující v přijímané potravě,
- jedlé polysacharidy, které byly získány z potravních surovin fyzikálními, enzymatickými nebo chemickými prostředky a které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky,
- jedlé polysacharidy, které mají prospěšný fyziologický účinek prokázaný obecně uznávanými vědeckými poznatky.
Tělo chrání před nemocemi
Vláknina má hlavně funkci ochrannou. Působí v prevenci řady neinfekčních onemocnění hromadného výskytu (nesprávně nazývaných civilizační choroby) např.:
- rakoviny tlustého střeva i jiných nádorů
- onemocnění srdce a cév
- diabetu 2. typu
- obezity
- chronické zácpy a dále některých onemocnění trávicího ústrojí např. zánětu slepého střeva, divertikulární choroby, Crohnovy choroby aj.
K některým druhům vlákniny byla přijata zdravotní tvrzení.
„Ovesný beta-glukan snižuje hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem srdečně-cévních onemocnění“.
Tvrzení lze použít, pokud potravina obsahuje alespoň 1 g beta-glukanu v porci. Kromě toho má být spotřebiteli poskytnuta informace, že příznivého efektu se dosáhne při denním příjmu 3 g beta-glukanu. Obdobné zdravotní tvrzení bylo přijato i pro beta-glukany z ječmene.
Málo energie
Pektiny (rozpustná vláknina) se sice nerozkládají našimi trávicími enzymy, ale jsou zčásti rozkládány v trávicím traktu přítomnými mikroorganizmy na nižší mastné kyseliny a plyny. Nižší mastné kyseliny se vstřebávají a přispívají k příjmu energie. Energetická hodnota vlákniny je podle legislativy 8 kJ (2 kcal)/g. Energetický přínos vlákniny je tedy malý.
Dospělí - zvyšte příjem. Ale malé děti ne
- V rozvojových zemích, kde je strava převážně rostlinná, příjem vlákniny dosahuje 80 – 100 g/den. U nás se příjem vlákniny odhaduje na méně než 25 g/den.
Výjimku tvoří vegani. Vysoký příjem vlákniny patří k jedné z předností jejich způsobu stravování. I u nás byla spotřeba vlákniny v minulosti vyšší, ale rafinace potravin a stoupající spotřeba cukru a tuku vedly k tomu, že se její příjem výrazně snížil.
- Podle výživových doporučení Společnosti pro výživu je třeba zvýšení příjmu vlákniny na 30 g za den u dospělých, u dětí od druhého roku života na 5 g + počet gramů odpovídajících věku (rokům) dítěte.
Vyšší příjem není opodstatněný, protože chybí důkazy o jeho pozitivním vlivu. Vysoký příjem vlákniny může mít naopak negativní důsledky, protože snižuje vstřebatelnost minerálních a některých dalších látek.
Vysoká spotřeba potravin bohatých na vlákninu není vhodná u dětí do dvou let, protože může ohrozit dostatečný příjem potravin nezbytných pro růst a také pro starší osoby, které mají většinou nízký energetický příjem. Odborníci také doporučují, aby byla vláknina přijímána přednostně potravou a ne z vlákninových koncentrátů (doplňků stravy). Tato zásada platí i pro vitaminy a další složky naší výživy.
Zdroje vlákniny
Vláknina se vyskytuje v naprosté většině potravin rostlinného původu. Jako významné zdroje se uplatňují obiloviny, luštěniny, včetně sóji, ovoce, zelenina, brambory, skořápkové plody (ořechy) a výrobky z nich. Z některých zdrojů je vláknina nevyužitelná např. ze semen ovoce, olejnatých semen obsažených v pekařských výrobcích apod., pokud je nerozkoušeme. Obecným doporučením ke zvýšení příjmu vlákniny je zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny, luštěnin, ořechů a výrobků z celozrnných a tmavých (nebarvených) mouk. Na obalech potravin se obsah vlákniny někdy uvádí (jde o nepovinný údaj).