Zamotání hlavy při prudkém vstávání z postele nebo při pohledu z výšky asi zažil každý z nás. Pokud se vám však hlava motá i při chůzi nebo v klidu na pevné zemi, pravděpodobně trpíte závratí.
Vertigo neboli závrať je zjednodušeně iluze pohybu vlastního těla nebo okolí a pocit ztráty rovnováhy. Objevuje se tehdy, když náš mozek nemá jasno o orientaci a poloze těla v prostoru. Lidé, kteří závratí trpí, mají potíže v běžném životě, mnozí jsou vyřazení z pracovního procesu a u některých se může projevit i úzkost nebo deprese. Závrať je však pouze příznakem onemocnění, ne samostatná nemoc.
Hlavním koordinátorem rovnováhy je mozkový kmen. Ten zpracovává informace z očí, šíje, svalů, kloubů a vestibulárního systému vnitřního ucha. Informace přenášené odtud jsou nezbytné pro udržení rovnováhy a určení polohy těla vůči okolnímu prostředí.
Rovnovážné ústrojí vnitřního ucha se skládá ze tří polokruhovitých kanálků a dvou váčků. Jednotlivé polokruhovité kanálky jsou na sebe kolmé. Uvnitř těchto kanálků jsou umístěné receptorové buňky zaznamenávající pohyby hlavy a impulzy odtud putují do mozku.
Může být způsobena poruchou v samostatném rovnovážném ústrojí, potom mluvíme o klasickém vertigu. Podle místa původní poruchy rozlišujeme závratě periferní a centrální. Periferní závrať je způsobena poruchou na úrovni vnitřního ucha a nervu odvádějícího informace do mozku. Může ji způsobit například zánět, cévní onemocnění nebo Meniérova choroba. Periferní závrať se dá poměrně dobře diagnostikovat a léčit.
Centrální závrať je způsobena postižením přímo v mozku a její příčinou může být migréna, roztroušená skleróza, cévní abnormalita v mozku nebo nádor.
Poměrně častou příčinou závratí je degenerativní onemocnění krční páteře, které sekundárně způsobuje zhoršené prokrvování mozkové tkáně. Mnohem častěji jsou však příčinou tzv. funkční poruchy páteře působící stejné obtíže. Závratě se objevují také v souvislosti s příliš nízkým, příliš vysokým nebo kolísavým krevním tlakem. Zároveň mohou být také příznakem některých závažných onemocnění jako je cukrovka, anémie nebo krvácení do mozku.
Jak stárneme, stárnou i naše smysly, zhoršuje se náš zrak a sluch a platí to i pro rovnováhu. S vzrůstajícím věkem klesá počet nervových zakončení a snižuje se objem průtoku krve do vnitřního ucha. To znamená, že do mozku je vysíláno méně signálů a právě to může vést k vážným problémům s rovnováhou. U starých lidí bývá příčinou závratě také porucha prokrvování mozku, způsobená kornatěním tepen.
Nejvíc pravděpodobným viníkem závratí při cvičení bývá dehydratace. Pokud se motáte pokaždé během fyzické aktivity, zaměřte se na doplnění tekutin. Závrať v posilovně nebo při venkovním sportování totiž může vést k pádu a následnému zranění. Další příčinou motání hlavy, může být hyperventilace, což je zrychlené dýchání, které nastává při intenzivním cvičení, kdy rychle a intenzivně vydechujeme a nedostatečně se nadechujeme. Hyperventilace způsobuje pokles hladiny oxidu uhličitého v krvi, což má za následek právě závratě.
Základem úspěšné léčby je především odhalení příčiny potíží. Léčba poruchy rovnováhy probíhá pomocí léků, psychoterapie nebo pomocí vestibulární rehabilitace, případně klasické fyzioterapie.
Mgr. Martina Karasová
