Nemoci oběhové soustavy jsou nejčastější příčinou úmrtí v České republice, umírá na ně více než 40 % naší populace. Riziku kardiovaskulárních onemocnění – nejčastěji se vyskytující příčině úmrtí se však můžeme cíleně vyhnout. Až 75 % rizikových faktorů jsme schopni ovlivnit prostřednictvím pestré vyvážené stravy a zdravým životním stylem, přičemž výživa hraje největší roli. Máme-li příjem a výdej energie v rovnováze a dodržujeme-li zásady správné výživy, jsme schopni u každého jednotlivce ovlivnit a předejít i dalším zdravotním problémům jako diabetu 2. typu, obezitě a vysokému krevnímu tlaku.

Důvěryhodná výživová doporučení. Jaká to jsou?

Návodem, jak toho docílit nám mohou být doporučení odborníků. Jak se v nich však orientovat, když se různých stran prostřednictvím médií dozvídáme někdy i protichůdné rady. Občas se stane, že jednotlivé studie zdánlivě docházejí k opačným závěrům, než jsme byli zvyklí v minulosti slýchat. Toho se často chytají média a výsledkem je zmatená veřejnost. Většinou se však najde i vysvětlení. V rámci stravy je důležité, nejen to, co jíme, ale i to, co nejíme, což některé jednotlivé studie nezohledňují.

Důležité je proto sledovat výživová doporučení odborných společností a národních autorit. Tato doporučení vždy vycházejí z důsledného posouzení veškerých publikovaných informací. Hodnotí se úroveň důkazů i případné rozdílné výsledky. V poslední době jsou výživová doporučení založena na bázi potravin. Snaha je komunikaci co nejvíce zjednodušit. Místo používání čísel, jaká množství živin konzumovat, se objevují návody, co konzumovat více a co méně a jak si poskládat stravu z jednotlivých druhů potravin.

Zásady jsou jednoduché

Podíváme-li se do amerických, skandinávských, anglických, holandských, australských, německých a českých doporučení publikovaných během posledních pěti let, najdeme v nich podobná sdělení:

• Jezte dostatek zeleniny a ovoce
• Přednostně konzumujte celozrnné obiloviny a výrobky z nich
• Mléčné výrobky jsou důležitou složkou stravy, přednost by měla být dávána variantám s nižším obsahem tuku
• Z bílkovinných zdrojů jsou důležité luštěniny, ryby, vejce, maso. Měl by být zvýšen příjem luštěnin a ryb, maso by mělo být libové, omezovány by měly být masné výrobky
• Tuky by měly být konzumovány umírněně, přednost mají tuky s převahou nenasycených mastných kyselin - oleje, roztíratelné tuky
• Do pestré a vyvážené stravy patří i ořechy, konzumace by měla být umírněná kvůli vyššímu obsahu energie, doporučení se týká nesolených variant s převahou nenasycených mastných kyselin (nikoliv kokos, což se často v médiích objevuje)
• Důležitý je pitný režim. Dospělí by měli přijímat 1,5-2 litry vhodných druhů nápojů (při zvýšené fyzické námaze nebo zvýšené teplotě okolí přiměřeně více), přednostně neslazených cukrem
• Dále platí obecné doporučení omezování příjmu soli a cukru v různých potravinách.
• Alkoholické nápoje je nutno konzumovat umírněně, aby denní příjem alkoholu nepřekročil u mužů 20 g, u žen 10 g

Celková skladba stravy jako vzor

Z hlediska skladby stravy a poměrného zastoupení jednotlivých živin je za vzor považována středomořská strava nebo tzv. DASH dieta - Dietary Approaches to Stop Hypertension. Pro tyto způsoby stravování je charakteristický vysoký příjem ovoce (hlavně čerstvého), zeleniny (s důrazem na kořenovou a zelené varianty), celozrnných produktů (cereálie, chléb, rýže, těstoviny), tučných ryb (bohatých na omega 3 mastné kyseliny). Součástí doporučované skladby stravy jsou i mléčné produkty s nižším obsahem tuku, oleje (olivový, řepkový, roztíratelné tuky s převahou nenasycených mastných kyselin), ořechy (vlašské, lískové, mandle).

Skladba DASH stravy dále zdůrazňuje důležitost dostatečného příjmu draslíku, hořčíku, vápníku, bílkovin a vlákniny, nízký příjem soli, nasycených mastných kyselin, cholesterolu, sladkostí, slazených nápojů, vepřového, hovězího a skopového masa.

MUDr. Google může poradit, ale …

Hledání informací na internetu může být prospěšné, ale je potřeba umět správné informace vyhledávat. Zdroj ověřených informací poskytují stránky renomovaných odborných společností zabývající se výživou a výživová doporučení kompetentních národních autorit vzniklá na základě důsledného studia poznatků z oblasti medicíny založené na důkazech. Rady různých blogerů a výživových poradců, které se šíří po internetu, nebývají zárukou toho, že se jedná o vědecky prověřené informace.