V roce 2013 došlo ve spotřebě obilovin a pekárenských výrobků k podstatným změnám v porovnání s předcházejícím rokem. Vyplývá to z údajů, které na konci roku 2014 zveřejnil Český statistický úřad. Spotřeba pšeničné mouky klesla o 2 kg, což se projevilo ve snížení poptávky po chlebu o 2 kg a po pšeničném pečivu dokonce o téměř 6 kg. Naproti tomu se zvýšila spotřeba žitné mouky o 0,7 kg.

„Nejpřekvapivější trend vyplývající z údajů ČSÚ je pokles spotřeby pečiva a pšeničné mouky. Je to pravděpodobně dané tím, že se lidé snaží neplýtvat pečivem - vzhledem k jeho ceně. Dalším důvodem může být nástup trendu domácího pečení chleba, kde se více než pšeničná uplatňuje mouka žitná. Pečení domácího žitného, často kváskového chleba se stalo skutečným hitem. Část lidí využívá i domácích pekáren, kde lze míchat mouku pšeničnou s celou řadou dalších - například s nutričně hodnotnou moukou ječnou (s vyšším obsahem ß -glukanů) nebo špaldovou s mírně vyšším obsahem proteinů. Přimíchat lze ovesné vločky, lněné, slunečnicové, dýňové semínko nebo ořechy. Tím se zvyšuje nutriční hodnota pečiva a ve stravě tak obsah vitaminů, minerálních látek a vlákniny, snižuje se naopak glykemický index pečiva,“ říká lékařka Václava Kunová, odborná garantka iniciativy Vím, co jím a piju, která umožňuje spotřebitelům lepší orientaci v nabídce potravin pomocí loga Vím, co jím. Program vznikl na základě výzvy Světové zdravotnické organizace WHO a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Jeho cílem je upozornit na vybrané živiny – cukr, sůl, nasycené a trans mastné kyseliny - jejichž nadměrná konzumace významně zvyšuje riziko vzniku civilizačních onemocnění.

Logo Vím, co jím usnadní výběr nutričně vyvážených potravin

S výběrem výživově hodnotných potravin poradí spotřebitelům snadno a přehledně logo Vím, co jím. Jedním pohledem na obal zjistí, který výrobek má nízký obsah rizikových živin (sodíku, cukru, nasycených a trans mastných kyselin). Mnohé potraviny nesoucí logo mají také vyšší obsah vlákniny. V současné době je označeno přes 350 výrobků a další přibývají.

Z hlediska rizikových složek potravin je tedy zpráva o snížení spotřeby cukru o 1 kg pozitivní. Příznivým trendem je také nahrazování živočišných tuků rostlinnými. Spotřeba rostlinných tuků včetně olejů vzrostla o 0,5 kg, zatímco másla (0,1 kg) a sádla (0,2 kg) se nakupovalo méně.

Kladně je třeba hodnotit také vyšší spotřebu čerstvého ovoce (o 2,2 kg) a zeleniny (o 5,1 kg). U ovoce dávali Češi přednost tomu z mírného pásma - jablkům, švestkám, meruňkám a jahodám. Podobně tomu bylo také u zeleniny. Nakupovalo se více rajčat, cibule, mrkve a melounů. „Zvýšení spotřeby zeleniny o více než 5 kg je opravdu radostné a doufám, že bude pokračovat, protože k ideální spotřebě kolem 150 kg na osobu za rok nám stále ještě hodně chybí,“ popisuje aktuální situaci odbornice na výživu a lékařka Václava Kunová.

Pozitivní trend zdravějšího stravování se v určitém směru projevuje rovněž snížením spotřeby masa – platí to hlavně v případě tučného vepřového masa (o 1 kg). Bohužel poklesl rovněž příjem ryb o 0,4 kg (7,5 %), které dodávají důležité omega 3 mastné kyseliny a měli by se v jídelníčku objevit alespoň dvakrát týdně.