Sladká chuť hrála v historii lidstva zásadní roli – byla signálem, že potravina je plná energie a bezpečná. Dnes však často čelíme přebytku sladkého. U dětí pokračuje příjem sladké chuti z mateřského mléka tím ze zeleniny a ovoce v prvních lžičkách. Chránit děti absolutně před sladkou chutí nemá tak úplně smysl, protože tak jako tak v životě dítěte přijde okamžik, kdy pozná sladkou chuť průmyslových sladkostí. Jak tedy najít mezi přirozenou sladkostí ovoce a zeleniny a extrémní sladkostí průmyslových sladkostí rovnováhu?

Kdy je sladké „tak akorát“?

Průmyslové sladkosti jsou extrémně sladké a přirozenou sladkost ovoce, zeleniny nebo obilovin zcela přebíjejí. Bohužel nás tyto chutě mohou navyknout na vysoké dávky cukru a narušit vnímání přirozeně sladkých potravin. U dospělého je rozhodnutí koupit či nekoupit na jeho osobním uvážení a vůli, u dítěte je to ale víceméně v rukou rodičů. A ti často používají sladkosti jako odměnu („To se ti povedlo, tady máš čokoláduׅ.“), úplatek („Když to sníš, dám ti bonbonky.“), nebo jako útěchu při bolestech („To muselo bolet, pojď, zajdeme na zmrzlinu.“). A i když to dělají z lásky, mohou tím dětem předat návyk na sladké, který se v budoucnu těžko mění. Pravda ale je, že děti cukr nepotřebují v takovém množství, jak si mnozí myslí. Energetická potřeba jejich organismu se dá snadno pokrýt jinými zdroji.

Víte, že… kolem dvou let bývají děti přirozeně nejštíhlejší? Mnoho rodičů a prarodičů si to ale neuvědomuje a často s nadšením chválí dětské „špíčky“ jako znak zdraví a síly. Ve skutečnosti by však děti neměly být příliš buclaté – nadváha v dětství může mít dlouhodobé důsledky. Čím dříve se u dítěte objeví kilogramy navíc, tím větší je pravděpodobnost, že si je ponese i v dospělosti. To může výrazně zvýšit riziko vážných zdravotních problémů, jako jsou srdeční onemocnění nebo dokonce rakovina.

* Z rychlé ankety, kterou jsem si dělala na sociálních sítích, vyplynulo, že 9 z 10 lidí při vaření sladkých jídel (palačinky, lívance, rýžový nákyp apod.) přidává cukr i tam, kde ho není potřeba, protože už v nich je sladká složka rýže/mouka nebo pak samotná náplň z tvarohu a marmelády, ovoce přidané do rýžového nákypu atp.

Absolutní zákaz?

Nebojte, nejsme militantní asketové a stojíme oběma nohama na zemi. Děti sladkou chuť vyžadují. Řešením může být neučit je na tu vyloženě přeslazenou extrémně sladkou chuť průmyslových sladkostí, ale na „pouhou“ sladkou chuť přirozenou.

• To znamená ovoce, ať už čerstvé, krájené, strouhané, nebo dušené jako rychlokompot, přes zimu jako kompot, případně marmeláda, případně vodou ředěné, stoprocentní ovocné džusy a freshe.
• Další přirozeně sladkou možností jsou obiloviny, především celozrnné, ať už se jedná o rýži, kukuřici, pohanku i lepkové obilniny zpracované jako příloha či ve formě kaše.

Není nutné, zejména dětem předškolním a starším, dávat předpřipravené dětské kaše, které mohou cukru obsahovat poměrně veliké množství.

Kolik cukru je ještě v pořádku?

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje, aby množství přidaných cukrů v jídelníčku pokrývalo maximálně 10 % z celkové přijaté energie. Snaha je dokonce toto doporučení ještě snížit na polovinu.

U dospělých takové množství odpovídá zhruba 55 g cukru denně. Pro představu tolik cukru obsahuje například jedna půllitrová láhev limonády. Pro děti je toto množství okolo 25, maximálně 30 g denně, v závislosti na věku, tedy jedna malá 3dcl plechovka limonády.

Cukr ale není jen ve sladkostech.

• Najdeme ho také v pečivu, přidává se do dětmi oblíbených kečupů, ve složení některých uzenin můžeme nalézt uvedenou dextrózu, což je ale glukóza, nejzákladnější jednoduchý cukr. Doslazované může být sušené ovoce, dětské přesnídávky a kapsičky, a ochucující složka v mléčných výrobcích, v jogurtech nebo v jogurtových nápojích většinou také obsahuje cukr. Dokonce i bujón pro přípravu vývaru má ve svém složení cukr.

A tak bychom mohli pokračovat. Přidané cukry mohou být schované opravdu leckde a je dobré se jim vyhýbat nejlépe tím, že budeme sledovat obaly potravin a pečlivě číst složení.

Co tedy dětem dávat, aby si sladkou chuť užily?

Kromě zmíněného čerstvého nebo kompotovaného ovoce a obilovin jsou skvělou volbou například lisované ovocné bonbonky, plátky nebo šneky, které jsou bez přidaného cukru. Pokud dítě nemá alergii, mohou pro něj být velmi atraktivní také ořechy nebo nedoslazované sušené ovoce. U větších dětí, které nemají problémy s trávením, může být dobrou pochoutkou kousíček vysoceprocentní čokolády. Sladkou chuť pokrmům dodá také špetka skořice, kardamomu, nebo třeba mletého hřebíčku.

Dávka opatrnosti je na místě v případě medu a marmelády. Jedna čajová lžička totiž pojme těžší množství medu nebo marmelády, a to i dvojnásobné ve srovnání se sypaným cukrem. Takže ano, ale opatrně.

• Pro svoje děti se snažte vybírat potraviny ideálně bez přidaného cukru, anebo pokud volíte mezi variantami, tak dejte přednost těm s menším množstvím cukru. Příště, až budete kupovat kečup, vyberte ten, který má cukru na 100 g co nejméně. Uvidíte, že bude více rajčatový, a pokud nemáte děti zrovna na pokraji puberty, tak s velkou pravděpodobností si nebudou nijak stěžovat.

Nějakou dobu sledujte i složení dalších potravin, a pokud je uveden cukr v potravině, kam byste si ho sami nedali, prostě ji příště nekupuje. 

Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroj informací:
https://www.who.int/news/item/04-03-2015-who-calls-on-countries-to-reduce-sugars-intake-among-adults-and-children
vlastní praxe (autorka je nutriční specialistka)