Nejslavnější český judista Lukáš Krpálek začal chodit s bratrem na karate, ale po měsíci ke svému překvapení zjistili, že trénují judo. Sport si zamiloval a pilně trénoval, až se vyšvihl na vrchol sportovní kariéry. V roce 2016 získal zlatou medaili na olympiádě v Riu. Osmadvacetiletý judista pokorně přiznává, že sport mu dal v životě hodně. Co radí všem začátečníkům?
Jsem hrozně moc rád, že mohu být součástí tohoto projektu. Líbí se mi, že tento projekt podporuje lidi k tomu, aby jedli zdravě, sportovali a žili pohybem.
Pro mě je motivace být každý den o něco lepší v tom, co dělám. Vždy mě inspirovali lidé, kteří něčeho dosáhli a také si tvrdě za tím šli.
Život bez sportu si už nedokážu představit. Opravdu už od mala žiju sportem a uvědomuji si, že mi sport za můj život dal opravdu hodně. Přes krásné zážitky, spousty kamarádů po celém světě, až po úžasný pocit z dobře odvedené práce nebo z daného vítězství.
Každý den máme dvoufázové tréninky. Příprava se vždy liší od toho, zda máme závody nebo ne. Tedy v období před závody cvičíme spíš do rychlosti a když závody zrovna nemáme, tak jedeme silové tréninky pro zesílení svalstva.
Člověk je vždy unavený, když má náročné tréninky. Ale když potom přijde vítězství, to nás nabíjí opravdu hodně. Já to beru tak, když člověk chce něčeho dosáhnout, musí pro to něco udělat. A to já se opravdu snažím.
Pro mě je rozhodně největší odpočinek to, když si můžu jít třeba lehnout a prostě jen relaxovat, například u televize.
Nejsem člověk, který by počítal, kolik čeho bych měl sníst atd. Snažím se jíst věci, které jsou zdravé a je pro mě důležité, abych se mohl neustále zlepšovat. Přece jenom pořádná strava dělá ve výkonu také hodně. Neříkám ale, že si občas, když je to vhodné, tu kachnu nedám. Například po sezoně.
Ano, nějaké doplňky stravy užívám. A to například proteinové nápoje po tréninku a na večer, různé iontové nápoje během tréninku a při větším vytížení i různé vitaminy, minerály atd.
Popravdě úplně nevím. Já naopak, když vykonám nějaký ten pohyb, tak se cítím mnohem nabitější, než když celý den nic nedělám. Myslím si, že problém je v tom, že děti nejsou ke sportu tolik vedené. Pak se to projevuje i v dospělosti, kdy v člověku lenost zůstává.
Dle mého by si měl člověk najít takovou aktivitu, která ho bude opravdu bavit. Potom se ten pohyb vykonává mnohem lépe a s větší chutí.
Lukáš Krpálek
