Až později věda odhalila, že na těch ořeších pro mozek skutečně něco je. Obsahují totiž nenasycené mastné kyseliny, které jsou pro něj nezbytné. Náš mozek je asi ze 60 % tvořen tuky a z toho 15 % připadá na tzv. nenasycené mastné kyseliny omega-3, EPA a DHA (eikosapentaeová a dokosahexaenová). Jedním ze zdrojů jiných typů omega-3 kyselin jsou právě ořechy a nejrůznější semínka. Nicméně ty dvě zásadní omega-3 kyseliny, EPA a DHA, jsou zastoupené především v tučných rybách a v tuku z mořských ryb.
Klíčové živiny pro zdravou mysl
Výživu pro mozek bychom mohli rozdělit na výživu přímou a na výživu přenesenou. Výživa přímo pro mozek zahrnuje kromě ořechů a tuku z mořských ryb ještě třeba různé látky s antioxidační schopností, které pomáhají oddalovat stárnutí mozku. Typickým tukovým antioxidantem je vitamín E, ale prospívá také vitamín C a další fytochemikálie, které stárnutí člověka oddalují.
Skvělé jsou například také B-vitamíny, které působí, řekněme, tonizační formou. Jednou z jejich vlastností je, že jsou prospešné přímo mozku a tak celkově nás mohou uklidňovat, druhou, že zefektivňují využití energie ze stravy. S dostatkem B-vitamínů získáme ze stejného množství jídla větší množství energie, a tím více energie pro mozek.
Vhodnou látkou je rovněž cholin, který se nachází ve vajíčkách. Mnozí jej užívají i ve formě potravinového doplňku ze sóji. Pro správné prokrvení a fungování mozku potřebujeme také dostatek železa, které nejlépe získáme ze šetrně upraveného červeného masa (například dušeného). A zapomenout nemůžeme ani na vitamín D, pro který má v těle receptor snad každá buňka, tedy včetně mozku. Kromě ochrany mozku před stárnutím podporuje paměť a učení.
Nezapomínejte pít – i mozek potřebuje hydrataci
Neodmyslitelnou součástí výživy pro mozek je také pitný režim. Určitě jste si všimli, že když se málo napijete a váš pitný režim tvoří pouze tři kávy ráno, dopoledne a po obědě, tak už vás odpoledne bolí hlava, jste více unavení, malátní, může vám po předchozím nárůstu po kávě krevní tlak zase prudce klesnout, a s tím klesá i vaše schopnost se soustředit a pracovat. I správný pitný režim ve formě čisté vody, ideálně neochucené, minerálky bez příchutě, nebo přiměřeného množství kávy do šesti šálků za den, černého, zeleného čaje, nebo čajů třeba bylinkových, je nedílnou součástí toho, aby náš mozek dostatečně fungoval.
Střevo: náš druhý mozek
Výživa v přenesené formě je zaměřená na náš druhý mozek – tedy naše střevo. Často se mluví o ose střevo-mozek (gut-brain axis). A zdraví našeho střeva se odráží i na naší psychice a na výkonnosti našeho mozku.
Nejde jen o to, jestli ve střevě momentálně probíhá nějaký zánět, jestli máme průjem nebo zácpu, základem je náš střevní mikrobiom. A péče o zdravou střevní mikrobiotu kvašenými potravinami, nejen jogurtem, ale třeba i kvašenou zeleninou, dostatkem vlákniny, z ovoce, zeleniny a cereálií, anebo takzvanými betaglukany (například z ovesných vloček nebo z léčivých hub) by měla být zcela běžná a přirozená. Výživa by měla pomáhat našim bakteriím, aby byly v našem střevě ty správné, které potřebujeme a tím pádem aby se dobře staraly o naše trávení jako takové a o zdraví našeho střeva.
Serotonin: spojka mezi střevem, mozkem a náladou
Psychiku a náš mozek potom dál ovlivňuje střevo produkcí serotoninu, kterého až 95 % vzniká právě ve střevě. Serotonin ovlivňuje náš spánek, protože se z něj dál tvoří melatonin. A kvalita spánku ovlivňuje nejen naši bezprostřední náladu, ale i naše kognitivní funkce, tedy to, jak dobře si pamatujeme, nebo jak jsme schopni učit se nové věci.
„Předchůdcem“ serotoninu je aminokyselina, která se jmenuje tryptofan, obsažená například v mléce a mléčných výrobcích. Možná si od své babičky pamatujete teplé mléko před spaním. Jedno z opodstatnění takového rituálu je právě uvolnění aminokyseliny tryptofanu z mléka v našem trávicím traktu a produkce dostatečného množství serotoninu, který se může postupně přeměnit na melatonin a ovlivnit kvalitu našeho spánku a náladu další den.
Mindfulness i v jídle
Pro mozek bych přidala ještě třetí krok, a to je Mindful Eating, tedy vědomé jedení. Není nutné být s každým denním jídlem v zenu, ale je dobré si na jídlo vyhradit dostatek času v klidném, příjemném prostředí, nekřičet u toho na děti, nekoukat se do mobilu, nemít puštěnou televizi, ani nesledovat zprávy na tabletu, protože informace a náladu ze svého okolí musíme přeneseně s jídlem „strávit“ také. A je dobré strávit jen to, co nám opravdu prospívá.
Zároveň je součástí přístupu mindful eating hodně kousat a uvědomovat si plně, co do svého těla dáváme. I tím můžeme přispět ke zdraví svých střev, trávení a štíhlé linii. Když se totiž plně soustředíme na jídlo, sníme ho jednak méně, jednak dáváme trávicímu traktu dostatek času, nehltáme, tudíž nepolykáme s jídlem zbytečné množství vzduchu a netrápí nás potom křeče a nadýmání v břiše, které mnozí zaměňují například s laktózovou nebo histaminovou intolerance, či alergií na některé potraviny.
Trápí vás bříško a máte pocit, že vám mozek nefunguje podle vašich představ? Zkuste pro začátek zpomalit při jídle a postupně svůj jídelníček měnit. Začít můžete třeba těmi ořechy.
Pozn.: Výčet přínosných látek ani účinky látek uvedených nejsou s ohledem na rozsah článku úplné.
Zdroj obrázků v textu: Shutterstock.com
Zdroje informací:
Gershon, M.D.: The enteric nervous system: a second brain. Hosp Pract. 1999.
McNamara, R.K., Carlson, S.E.: Role of omega-3 fatty acids in brain development and function: potential implications for the pathogenesis and prevention of psychopathology. Prostaglandins, Leukotrienes and Essential Fatty Acids. 2006. 75(4-5):329-349.
Suchánek, P. a kol.: Vliv užívání doplňku stravy s rybím tukem na omega-3 index a vybrané kognitivní funkce u aktivně sportujících žáků druhého stupně základních škol. Psychiatrie pro praxi. 2021. 22(2):110–115.
Větvička, V., Vannucci, L., Sima, P., Richter, J.: Beta Glucan: Supplement or Drug? From Laboratory to Clinical Trials. Molecules. 2019. 24:1251.