Imunitní systém je velmi aktivní orgán
Významnou roli v podpoře imunitního systému má správná výživa, která poskytuje organismu všechny potřebné živiny v dostatečném množství a kvalitě.
Pro zdraví a obranyschopnost hraje důležitou roli dobrá fyzická kondice. Zároveň optimální tělesná hmotnost a nepřítomnost chronických chorob. Významnou roli v podpoře imunitního systému má správná výživa. Nemoc má vysoké nároky na dostatek živin, zvláště bílkovin.
Významnou roli v podpoře imunitního systému má správná výživa, která poskytuje organismu všechny potřebné živiny v dostatečném množství a kvalitě.
Imunitní systém je velmi aktivní orgán, který stále obnovuje a vytváří buňky jako jsou imunoglobuliny, lymfocyty, plazmatické buňky aj. Tyto buňky se neustále obměňují, přičemž rychlost této obměny se zvyšuje při s infekcí.
Nemoc má vysoké nároky na dostatek živin. Jedná se zejména o aminokyseliny, které jsou nutné pro tvorbu nových bílkovin, látek bílkovinné povahy a sacharidů sloužících jako zdroj energie. Nepostradatelný je i tuk a mnohé vitaminy a stopové prvky.
Je prokázané, že 65 % neinfekčních a až 75 % infekčních onemocnění vzniká v souvislosti s nedostatečnou výživou.
Onemocnění Covid-19 nejvíce ohrožuje osoby, jejichž výživa je nedostatečná, a to jak ve smyslu podvýživy (protein-energetické malnutrice), tak nadměrného příjmu energie vedoucího k rozvoji obezity.
Vedle nutričního stavu je významným rizikovým faktorem závažnosti průběhu nemoci Covid-19 věk. Dospělí ve věku nad 65 let představují 80 % hospitalizací a mají 23krát vyšší riziko úmrtí než pacienti mladší 65 let.
Obezita je spojena s celou řadou kardiometabolických rizik, závažné jsou i poruchy respiračních funkcí a chronický systémový zánět nízkého stupně. Tuková produkuje mnoho látek s prozánětlivým účinkem.
Za rizikový faktor pro vznik systémového zánětu je považována i tzv. „západní strava“ s vysokým obsahem energie a nízkou nutriční hodnotou. Vyznačuje se vysokým obsahem cukru, soli, nasycených a trans mastných kyselin na úkor nenasycených, nízkým zastoupením komplexních sacharidů a vlákniny a bioaktivních látek.
Podvýživa se při onemocnění Covid-19 může rozvinout velmi rychle.
Stavy, kdy tělo bojuje s vážnou infekcí, bývají provázeny tzv. stresovou malnutricí. V této situaci organismus těžko využívá jako zdroj energie běžné energetické zdroje a ve zvýšené míře využívá vlastní bílkoviny. Tento typ podvýživy nemusí být na první pohled vůbec patrný a může se právě týkat i obézních pacientů, u nichž bývá úbytek hmotnosti maskován otoky.
Dalším důvodem zhoršení nutričního stavu je samotné onemocnění Covid-19. Řada příznaků spojených se středně závažným až závažným průběhem onemocnění Covid-19 může nepříznivě ovlivnit příjem potravy. Nemoc je provázena různě dlouhým obdobím imobilizace, která vede k ochabnutí svalů, včetně dýchacích.
Riziko vzniku podvýživy v průběhu nemoci souvisí i s nevolností, průjmem a ztrátou chuti k jídlu.
Hlavním cílem je zajistit dostatečnou výživu jak v akutním stadiu nemoci, tak během rekonvalescence.