Zvláště varující je nárůst nadváhy a obezity v dětském věku. Ukazuje se, že nadváha či obezita a nevhodná skladba stravy v dětství často vyústí ve zdravotní problémy v dospělosti. 

Jak ovlivnit stravovací návyky v dětství

Zásadní roli hraje osvěta. Na pomoc přichází i řada podpůrných mechanismů, jak pro své dítě vybírat vhodné potraviny.

Napomoci mohou výživové profily potravin. Tyto profily jsou většinou definovány pro jednotlivé kategorie potravin.

Snaha vytvořit univerzální výživový profil selhává. Jednotlivé potraviny obsahují řadu živin v různých poměrech. Jsou v nich zastoupeny živiny s pozitivním i negativním vlivem na zdraví. Vliv hraje i konzumované množství.

• Platí obecné pravidlo, že neexistují zdravé a nezdravé potraviny, jsou pouze jejich zdravá a nezdravá konzumovaná množství. 
• Na druhou stranu výživové profily mohou být vodítkem, které potraviny zapadají do správné skladby stravy lépe, které bychom měli omezovat a kterým se naopak vyhýbat.

Výběr potravin do značné míry ovlivňuje i reklama. Reklama působí nejen na dospělé, ale i na děti, zvláště pokud se v reklamě objevují různé pohádkové postavičky, maskoti či jiní hrdinové.

• Odtud pochází myšlenka  povolit reklamu orientovanou na děti jen v případě, pokud jednotlivé druhy potravin splní určitá kritéria obsahu živin a energie.

Omezujte příjem rizikových živin

V jednotlivých druzích potravin se definují kritéria pro takzvané rizikové živiny, jejichž vysoká konzumace v rámci stravy je spojována s vyšším výskytem neinfekčních onemocnění hromadného výskytu, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, diabetes 2. typu, rakovina, obezita apod.

• Mezi ně se řadí nasycené a transmastné kyseliny, cukry, sůl a k nim musíme připočítat i vysoký obsah energie.

Transmastnými kyselinami, které plnily internet v posledních letech (a stále ještě někdy plní), se již můžeme přestat zabývat. Podle nařizení (EU) č. 2019/649 je jejich obsah v potravinách legislativně omezen s účinností od 21.4.2021 a v regionu Evropy jejich konzumace již nepředstavuje problém.

Výživové profily EU Pledge

Výrobci potravin bývají někdy kritizováni, že přicházejí na trh s výrobky s nevhodným složením, které mohou mít negativní dopad na lidské zdraví.

Existují ale i opačné případy. Přední světoví výrobci potravin se zavázali, nepoužívat pro své výrobky reklamu cílenou na děti do 12 let, pokud nesplní předem daná kritéria.

Iniciativa EU Pledge byla představena veřejnosti v roce 2012. Kritéria vycházejí z mezinárodních výživových doporučení. Některé parametry v EU Pledge byly dokonce převzaty z programu Choices International, který je reprezentován v České republice programem Vím, co jím. Soubor parametrů EU Pledge procházel během let některými změnami. Poslední platná kritéria jsou z února 2021.

Co kritéria zahrnují

• Potraviny jsou rozděleny do 10 kategorií: tuky a oleje, ovoce a zelenina, masné výrobky, výrobky z ryb, mléčné výrobky, výrobky z obilovin, polévky a hlavní jídla, složené pokrmy, zmrzliny a potraviny rostlinného původu. Některé kategorie se ještě dále dělí na podkategorie.
• Jednotlivé kategorie a skupiny potravin mají definovány limity pro výše zmíněné rizikové živiny.
• Vedle nich jsou však zde uvedeny i živiny s pozitivním vlivem na zdraví (vláknina, nenasycené mastné kyseliny, vitaminy, vápník, bílkoviny). U nich je naopak požadováno minimální množství ve výrobcích potřebné k dosažení prospěšného účinku.
• Pro jednotlivé kategorie potravin je definován strop energetické hodnoty vztažený na porci a jeho výše je i odůvodněna.
• Systém EU Pledge je dobrým příkladem snahy vydefinovat potraviny s přidanou hodnotou napříč potravinářským průmyslem. Škoda, že se k této iniciativě nepřidává více výrobců i z řad menších tuzemských firem.