Oběd nám má pomoci doplnit energii a potřebné živiny uprostřed našeho dne plného aktivit. Na tom, co si k obědu dáme – a jakou porci si na talíř naložíme – záleží, jak se budeme cítit dále odpoledne a večer. Když oběd ošidíme nebo dokonce vynecháme, je velmi pravděpodobné, že nás bude trápit hlad a chutě a hrozí nám, že se následně přejíme.

• I když se snažíme nějaké to kilo zhubnout, oběd se nevyplatí podcenit. 

Na druhou stranu, pokud to při obědě přeženeme a dáme si příliš velkou porci nebo si zvolíme pokrm těžší na strávení, padne na nás únava – organismus bude zatížený trávením přijaté stravy a nezvládneme být aktivní a mít jasnou mysl.

Odpusťme si tak raději smažené pokrmy, smetanové omáčky nebo "rychlo-oběd" ve formě tradiční "svačinové" polévky zahuštěné jíškou (gulášová, dršťková) nebo salátů s majonézou a pečivem (vlašský, bramborový, aj.). Na oběd bychom si měli udělat dostatek času, i když na nás čeká práce – pokud jídlo v rychlosti a stresu zhltneme a pořádně nerozmělníme, nemůžeme se rozhodně po jídle cítit dobře. Spíše nám hrozí zažívací potíže.

Polévka, hlavní jídlo i dezert?

• Oběd by měl tvořit zhruba třetinu (30-35 %) z celkového denního příjmu energie a obsahovat by ideálně měl všechny hlavní živiny – sacharidy, bílkoviny, tuky.

Nesmíme zapomenout na zeleninu – pro doplnění vlákniny – její množství ale můžeme ovlivnit i výběrem vhodné přílohy (které si při obědě můžeme dopřát o něco větší porci než u večeře).

Většinou míváme k obědu spíše vařené (teplé) pokrmy – pro někoho je oběd jediným teplým jídlem v celém dni. Zahřátí rozhodně uvítáme v období zimních měsíců, studená jídla ale přijdou vhod v horkých letních dnech – kdy nám pomohou k osvěžení.

Tradičně bývá oběd složen z polévky a hlavního jídla, netrápí-li nás kilogramy navíc, můžeme si případně dopřát i malý lehký dezert – třeba ve formě ovocného salátu. Polévka připraví náš zažívací trakt na příjem další stravy, zahřeje – nemusíme si ji dát vždy, v letních měsících ji možná oželíme i rádi. Kdo se snaží zhubnout, měl by si raději vybrat vývar z libovějšího masa či zeleninový vývar – tedy polévky lehké (bez zahuštění či smetany) nebo polévku i vynechat.

Co si k zdravému obědu vybrat?

Dobře nás zasytí pečené libové maso nebo ryba s vhodnou přílohou a vařenou, dušenou či pečenou zeleninou nebo zeleninovým salátkem, jinou variantou je zelenina zapečená s těstovinami či bramborami a vejci či se sýrem.

• Při obědě si můžeme dát i pokrmy, které už k večeři nejsou tak vhodné – sladké pokrmy (a neplatí, že sladký pokrm nemůže být zdravý), luštěninové kaše nebo saláty z luštěnin, ze kterých by nám později večer mohlo být těžko.

Ze sladkých jídel si můžeme připravit třeba jáhlový nákyp s ovocem, zapečený s tvarohem a vejci nebo knedlíky z tvarohového těsta s ovocem posypané strouhaným tvrdým tvarohem, skořicí nebo polité jogurtem a dozdobené ovocem. Další variantou jsou třeba lívanečky  z jemných ovesných vloček nebo palačinky z celozrnné mouky s jogurtem či šlehaným tvarohem a ovocem.

V letních měsících nám přijde vhod i zeleninový salát, nesmíme ale opomenout, aby v něm nechyběl zdroj složených sacharidů (např. celozrnný kuskus nebo těstoviny, jáhly nebo quinoa) a také zdroj bílkovin – libové maso či ryba, vejce, sýr nebo tofu. Jako zdroj bílkovin, složených sacharidů a vlákniny můžeme v salátu využít i luštěniny – např. čočku, fazole, cizrnu, naopak bychom měli oželet majonézový dresink a využít raději menší množství kvalitního rostlinného oleje a třeba balzamikového octa.