Vitamín D je velkým tématem několika posledních let. Hodně se mluví o nutnosti jeho doplňování zejména v zimním období – při nedostatku slunečního svitu, od října do dubna. Málo se ale zmiňuje to, že pro správné využití vitamínu D a vápníku jsou potřeba ještě další vitamíny a minerální látky.

• Jedná se zejména o vitamín K2 a hořčík.

Pokud přijímáme vitamín D a vápník, ale nepřijímáme zároveň dostatek vitamínu K2, můžeme tím nevědomky svůj oragnismus ovlivňovat i negativně. Vápník se pak může ukládat např. ve stěně cév (například v ledvinách), místo toho, aby se ukládal do kostí, jak bychom chtěli. Vitamín K2 najdeme např. v některých fermentovaných potravinách (kyselé zelí, sojový „sýr“ natto), v másle a vejcích, sýrech typu gouda nebo brie.

Nedostatečný příjem hořčíku

V našem organismu má hořčík řadu úkolů, je čtvrtou nejčastěji zastoupenou minerálních látkou – např. se podílí na aktivaci velké řady enzymů. Pomáhá při přeměně neaktivní formy vitamínu D na formu aktivní – působí jako kofaktor enzymů v rámci reakcí. Pokud přijímáme dostatek hořčíku, nemusíme přijímat tak vysoké dávky vitamínu D – ten je totiž efektivněji využit.

Státní zdravotní ústav si v roce 2016 posvítil na příjem hořčíku. Zkoumal, zda u jednotlivých věkových kategorií a pohlaví odpovídá příjem hořčíku odhadované průměrné potřebě (EAR, americké doporučení). Nedostatečný příjem ze stravy byl zjištěn prakticky v celé populaci, s výjimkou dětí ve věku 4-6 let. Nejméně hořčíku ve stravě měly dívky ve věku 15-17 let, obecně ženy přijímaly méně hořčíku než muži. (Výzkum v roce 2019 zaměřený na příjem vitamínu D).

Potraviny, které bychom měli zařadit do stravy

Mezi potraviny bohaté na hořčík patří kakao, sója, fazole, snídaňové cereálie, vlašské ořechy, arašídy, čokoláda, čočka a hrách. V rámci výzkumu pak nejvýznamnější zdroje hořčíku tvořilo pečivo, nápoje a zelenina, dále se vysoko na žebříčku umístili - cukr a cukrovinky, ovoce, mléko, maso a droby, masné výrobky (kromě konzerv), drůbež a drůbeží výrobky, mléčné výrobky a sýry, ryby a výrobky z nich.

Kakaa nepřijmeme tolik a tak často, aby pro nás bylo významným zdrojem, konzumace kvalitní čokolády nás také příliš „nevytrhne“, protože bychom si jí měli dát jen menší množství. Nejvhodnější by tak bylo zařazovat do stravy pravidelně luštěniny, k nim přidat dostatek různých druhů zeleniny, také mléko a mléčné výrobky, cereálie a vhodné pečivo, libová masa a ryby a k také pitnou vodu s obsahem hořčíku.