Po cvičení je potřeba vhodná regenerace, ke které ale nedílně patří i správná výživa. Kromě stravy bychom neměli zapomenout po tréninku doplnit tekutiny. Nejprve jsou na řadě sacharidy, později s odstupem i bílkoviny. Suplementy bychom měli využívat jen tehdy, když není možné všechny živiny přijímat v rámci pestré vyvážené stravy.
Někdo má radost, někdo by ještě pokračoval. Aby nám trénink prospíval, nesmíme zapomínat jej podpořit vhodnou stravou. Ještě než se dostaneme k jídlu, měli bychom pamatovat na doplnění tekutin – pokud aktivita nebyla příliš intenzivní a venku nepanuje horké počasí, postačí nám slabě mineralizovaná voda nebo slabý roztok černého čaje s trochou soli a případně i medu.
Pokud jsme spíše posilovali s vyšší zátěží (věnovali jsme se silovému nebo odporovému tréninku), pak bychom měli přijmout více bílkovin než po vytrvalostní aktivitě.
Suplementy – doplňky stravy – jsou potraviny s vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem (např. extrakty z bylin). Nejedná se o léčivé přípravky, nejsou určeny k prevenci ani léčbě onemocnění – jejích úkolem je jen doplnit (obohatit) běžnou stravu.
Testování podléhá pouze jejich bezpečnost, nikoliv však účinky – jejich uvádění na trh, označování a možné použití různých výživových nebo zdravotních tvrzení reguluje platná česká i evropská legislativa.
Pokud trénujeme pouze občas - rekreačně, v mírném tempu, stravujeme se pestře, pak žádné suplementy obvykle nepotřebujeme. Ostatně vždy by naší snahou mělo být maximum potřebných látek přijmout v běžné pestré stravě – už i proto, že výzkumy dokázaly, že látky přijaté ze stravy fungují mnohem lépe než látky přijaté v tabletách (obvykle proto, že se vyskytují v komplexu s řadou dalších prospěšných látek).
Pokud sportujeme velmi často a ve vyšší intenzitě (věnujeme se sportu už spíše směrem k profesionální úrovni), i tehdy bychom měli být dle odborníků schopni všechny potřebné látky získat ze stravy.
Ideální je suplementovat cíleně – na základě zjištěného nedostatku nebo nedostatečném příjmu. Při častém a intenzivnějším sportu bývá obvykle nutné zvýšit jak příjem energie a hlavních živin (často zejm. bílkovin), tak i vitamínů a minerálních látek. Hlavní snaha je kladena na to pokrýt příjem všech živin zejména prostřednictvím zvýšeného množství pestré a vyvážené stravy (s dostatkem zeleniny a ovoce). Vytrvalostní sporty kladou menší nároky na příjem bílkovin než sporty silové. Ale ani u nich by se to s bílkovinami nemělo přehánět – vyšší příjem než 2 g/kg tělesné hmotnosti klade zvýšenou zátěž na ledviny.
Z doplňků stravy, u kterých byl prokázán pozitivní vliv na svalovou sílu, lze jmenovat kreatin. Není vhodný pro ty, které trápí onemocnění ledvin, neměl by se užívat dlouhodobě. Pro nastavení vhodného dávkování počáteční a udržovací fáze bych doporučila užívat jej po dohodě s lékařem a pod jeho dohledem.
Naopak karnitin, který pomáhá k využití energie z mastných kyselin, doplňovat nemusíme (pokud se nestravujeme vegetariánsky) – obvykle nám stačí jeho přívod ve stravě a vnitřní tvorba v organismu. Jeho dobrým zdrojem je např. červené maso nebo prsní kuřecí maso.
Živočišné zdroje bílkovin mají tu výhodu, že jsou plnohodnotné a obsahují všechny potřebné aminokyseliny, rostlinné zdroje bílkovin je potřeba pro přijetí všech potřebných aminokyselin ideálně vzájemně kombinovat. Sóju bych osobně pro zcela pravidelné zařazování spíše nedoporučila. Záleží jak na typu bílkoviny, tak ale i na jejím zpracování bílkoviny – např. hydrolyzované syrovátkové proteiny strávíme a využijeme rychleji, proto se hodí spíše zařadit je po tréninku než např. mimo dobu tréninku na doplnění příjmu bílkovin a aminokyselin. Tehdy je lépe zařadit protein s kaseinovým základem.
Mgr. et Mgr. Jitka Laštovičková 
