Škodlivost cholesterolu ve vejcích už se tedy řadí mezi mýtus a naštěstí už to tak mnoho lidí vnímá. Mýtů okolo vajec ale koluje více, pojďme se na ty nejčastější podívat.

1. Vejce nejsou vhodná kvůli obsaženému cholesterolu

Ještě jednou zpět k cholesterolu. I když už je tento mýtus poměrně známý, i tak je vhodné to připomenout a objasnit.

Cholesterol je ve vejcích obsažen, to je jasný a prokazatelný fakt. Jedno vejce (resp. žloutek) obsahuje průměrně okolo 210 mg cholesterolu, přičemž jeho denní doporučená dávka byla po dlouhou dobu max. 300 mg. Vysoká hladina cholesterolu v krvi patří mezi rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Jeho vysoký obsah ve žloutku tedy logicky vedl k doporučení omezit jeho konzumaci.

Později však bylo prokázáno, že cholesterol ze stravy nemá ve většině případů významný vliv na hladinu krevního cholesterolu.

Mnohem více záleží na kvalitě přijímaných tuků (zejména na příjmu nasycených mastných kyselin) a dalších živin, vliv má ale i pohybová aktivita a životní styl obecně. Při zvýšené hladině cholesterolu je tedy důležitější hlídat příjem nasycených mastných kyselin nežli samotného cholesterolu a dbát na vyvážený jídelníček a celkově zdravý životní styl.

Vejce navíc obsahují fosfolipidy a nenasycené mastné kyseliny, které naopak působí na hladinu cholesterolu příznivě. V současnosti se proto zdraví lidé nemusí vajec vůbec obávat a toleruje se konzumace 1-2 vajec denně.

• Výjimkou jsou jen osoby trpící některým onemocněním (např. těžkými dědičnými poruchami látkové výměny tuků s výrazně vysokými hladinami cholesterolu), ty by měli konzumaci vajec stále omezovat a především vše konzultovat se svým lékařem nebo nutričním terapeutem.

2. Křepelčí vejce obsahuje méně cholesterolu než slepičí

Křepelčí vejce mají velmi podobné složení jako vejce slepičí, tedy i obsah cholesterolu (v přepočtu na 100 g). Rozdíl je pouze ve velikosti – křepelčí vejce je cca 6x menší než vejce slepičí, obsah cholesterolu v jednom žloutku je proto nižší.

3. Vejce jsou vhodná i pro děti do 1 roku

Dětem do jednoho roku se doporučuje konzumace zejména vaječného žloutku, ale nikoli bílku. Ten je příliš koncentrovaným zdrojem bílkovin a jeho konzumací by se tedy snadno přesáhla doporučená dávka bílkovin pro tuto věkovou kategorii.

4. Bílá vejce jsou lepší než hnědá

Barva skořápky je určena plemenem nosnic, kvalitu vajec a jejich výživovou hodnotu však nijak neovlivňuje.

5. Tmavé žloutky jsou od bio slepic

Barva žloutku je ovlivněna především druhem krmiva, zejména v krmivech obsaženými karotenoidy. Tmavý žloutek je tedy často spojován s "přírodní stravou" slepic z ekologického chovu.

Karotenoidy a další přírodní barviva se však přidávají i do krmných směsí, které se používají v klecových chovech, a i žloutky z těchto chovů tedy mohou být tmavší.

6. Označení CZ na obale značí česká vejce

Označení na obale uvádí, kdo vejce na trh dodává, tedy třídí, balí, distribuuje. Samotná vejce mohou být ale dovezena odjinud. Označení CZ na obale tedy neznamená, že se jedná o česká vejce. Zemi původu vajec se ale dozvíte přímo na skořápce, tam musí být uvedený kód země, odkud vejce opravdu pochází.

7. Vejce se mají vždy omýt

Vejce má na povrchu ochrannou vrstvu, která přispívá k jeho trvanlivosti a chrání před vniknutím nežádoucích mikroorganismů. Proto vejce omývejte až těsně před použitím a ne předtím než ho ukládáte do lednice, kde ho chcete nějakou dobu skladovat.

8. Vejce jsou častým zdrojem salmonelózy

V současné době je výskyt salmonel spíše výjimečný, zejména díky pravidelným kontrolám, které se ve velkochovech provádí. Vyšší riziko může být u vajec, kde se kontroly neprovádí. Zdrojem salmonel mohou být ale i jiné potraviny, především maso nebo třeba koření.

Závěrem lze říci asi jediné. Vejce jsou nutričně velmi hodnotnou potravinou a v jídelníčku mají své místo!