Co vidíte jako největší nešvar českého stravování (je zahraniční kuchyně lepší)?

My Češi jsme hrozné konzervy a trvá nám velmi dlouho, než se změníme v určitých věcech a o jídle to u nás platí dvojnásob. Ačkoli se všude píše o správném stravování a výživových poradců je více než hub po dešti, většina Čechů nechce opustit zažité stereotypy. Smažená jídla, kvanta bílé pšeničné mouky ve všech možných podobách, sladkosti či litry různých sladkých limonád. To vše a mnohé další nevhodné potraviny neustále vévodí jídelníčku většiny Čechů. Naopak se neustále pereme se zeleninou, často i ovocem, rybami anebo čistou vodou. Navíc, většina lidí chce ve stravování za málo peněz hodně muziky. Takže, čím větší porce a čím menší cena, tím lépe. A kvalita takového jídla jde stranou. Většina lidí ji vůbec neřeší, hlavně, že je toho hodně. Dle mého názoru stravovací návyky Čechů patří i přes veškerou osvětu mezi jedny z nejhorších.

Kde děláme podle Vás ve stravování, životním stylu či pohybu největší chyby?

Západní životní styl se potýká s řadou nešvarů, které z něj pramení. Náš blahobytný život se neustále zrychluje a naše materiální požadavky neustále narůstají. Pořád se za něčím ženeme a ubývá nám čas, který bychom měli věnovat sami sobě a svým dětem a blízkým. Takže, abychom si uspořili čas, tak přestáváme vařit, skoro vůbec se nehýbeme, stále méně odpočíváme. Proto se nelze divit tomu, že neustále narůstá procento lidí s nadváhou a objevuje se stále větší množství lidí nemocných jak fyzicky, tak i psychicky.

Řada z nás se potýká s tzv. „jo-jo efektem“. Lze mu nějak předcházet?

Jo-jo efekt přijde vždy, když nevhodným způsobem změním především svoje stravování. Tělesná váha sice zpočátku rychle klesá, pak se tento úbytek díky adaptačním mechanismům organismu pomalu zastavuje a následně začíná váha i mírně stoupat. To je pro většinu dietářů demotivující moment, kdy tuto svoji dietu přestávají držet a vracejí se zpět k původnímu stravování. A váha pak logicky letí zpět k původní výši a mnohdy ještě výš.

Jediný způsob, jak předejít jo-jo efektu je, nedržet diety. Tedy, abychom si správně rozuměli, nedržet blbé diety. Ale těch je všude kolem nás plno, stejně jako špatných výživových poradců a terapeutů, často i s vysokoškolským vzděláním a mediální zdatností. Důležité je pochopit (alespoň trochu), jak funguje naše tělo a tomu upravit svůj životní styl, a na druhou stranu i opačně – svoje stravování, pohyb a odpočívání přizpůsobit i tomu, jak žijeme. Jiný životní styl má manuálně těžce pracující horník a jiný vystresovaný manager, a tomu musím uzpůsobit stravování, pohyb a odpočívání. Ale vždy v intencích, ve kterých funguje naše tělo.

Kde má člověk hledat vnitřní motivaci ke změně a co dělat pro její správné nastartování?

Složitá otázka. Pokud musím motivaci hledat, pak je lepší nic nedělat. Člověk by měl vždy vědět, co chce a co a proč to dělá. Pokud je s něčím nespokojený, pak se snaží udělat změnu. Nicméně, mnohdy jsou momentem změny zástupné důvody, které nikdy nevedou k dlouhodobým cílům – typické je například hubnutí před plavkovou sezónou. Takže, až ten správný důvod pro změnu přijde, motivace se určitě objeví. Důležité ale je, pro mnohé z nás, nebýt v tom sám. Mnohdy potřebujeme odborníky a podporu nejbližšího okolí, abychom hned od počátku nedělali jednu chybu za druhou a v pohodě se dostali i přes krizové momenty, které se zákonitě vždy objeví.

Petře, každý z nás si už pravděpodobně alespoň jednou zkusil nějakou dietu. Jakou vidíte šanci na úspěch v „amatérských dietách“?

Budu velmi stručný – z hlediska krátkodobého efektu poměrně značnou, z hlediska dlouhodobého téměř nulovou. Prostě: „Ono to tak nějak fungovalo, ale nešlo to vydržet“. A to neplatí jen pro amatérské diety, ale často i pro rady odborníků.

Jak začít efektivně hubnout? Máme vynechávat tučná jídla ze stravy a ono to přijde samo, nebo prostě jenom nejíst?

Nebýt lakotná Barka, vzít nějaký ten groš a navštívit odborníka či odborníky v oblasti jídla, pohybu a psychiky. Aby nedošlo k tomu, co si skoro všichni prožili jednou i vícekrát. Jo-jo efekt je ale pouze minimální škodou, kterou mohu spáchat na svém těle, neboť nevhodnými změnami mohu svému organismu i zdravotně ublížit. Neustále mě fascinuje, kolika lidem toto dodnes nedochází a řeší svoje zdraví, váhu a kondici svépomocí anebo dle toho, jak jedna paní povídala.

Existuje nějaký jednoduchý návod na to, jak se správně stravovat?

Obávám se, že jednotných a jednoduchých návodů na stravování je celá řada a ještě větší je množství odborníků, kteří různé výživové směry prosazují. Takže můj jednoduchý návod na správné stravování zní: uzpůsobte svoje stravování tomu, kdo jste, co jste, co v životě děláte, tomu, jak jste (či nejste) zdraví, genetickým dispozicím, a tak dále, a tak dále. Prostě, každý jsme unikát a každý někam jdeme a něco chceme. A tomu je třeba přizpůsobit i svoje stravování. Nicméně, aspoň něco bychom všichni ze své stravy obětovat měli – nadbytek smažených jídel, moučných a sladkých jídel, slaných a příliš tučných jídel a sladkého pití.

Jak je to s pohybem, jaký je pro hubnutí nejefektivnější?

Chodit, chodit a zase chodit. To snad ještě všichni zvládneme :)