Houbami označujeme plodnice vyšších hub, ty obsahují jen velmi málo energie – je v nich 3-6 % bílkovin, 1-4 % sacharidů, 0,2 % tuků. Jsou dobrým zdrojem vlákniny, mají specifickou vůni i chuť a obsahují také vitamíny a minerální látky – draslík, vápník, hořčík, vitamíny skupiny B, vitamín D a jen nepatrné množství vitamínů C a E.

Hlíva - podpora imunity

Hlíva ústřičná obsahuje také beta-glukany, které mají pozitivní vliv na náš organismus (pomáhají udržovat normální hladinu cholesterolu v krvi a ovlivňují fungování imunitního systému). Houby jsou těžší na strávení, proto je vhodné dát si je spíše na oběd než na večeři a nedopřávat si je denně. Nejsou také vhodné pro nejmenší děti.

Tipy pro sběr a skladování

V naší zemi je sběr hub velmi populární. Pokud nemáme chuť chodit po lese a hledat, můžeme si celkem jednoduše houby i koupit (zejména hlívu nebo žampiony, ve specializovaných prodejnách třeba i shitake a další druhy).

V obchodech vyberte houby uchovávané v chladnu, naprosto nevhodné jsou takové, na které svítí přímé slunce. Pokud se rozhodnete si houby nasbírat, vyberte jen ty, které opravdu bezpečně poznáte a jste si jistí, že jsou jedlé.

Rozmyslete si, kam se vydáte hledat – vyhněte se okolí rušných silnic a průmyslových podniků, místům bývalých skládek – houby mohou obsahovat kontaminanty ze vzduchu i z půdy. Pokud se vám sběr vydaří, pozor aby se houby nezapařily – mohou v nich pak vznikat toxické produkty. Ideálně houby brzy spotřebujte, dopřejte jim dostatečně dlouhou tepelnou úpravu a poté je již znovu neohřívejte.

Lilek na mnoho způsobů

Lilek vejcoplodý (baklažán) je zelenina, která patří (nepřekvapivě) do čeledi lilkovitých (solanales) – spolu s brambory, rajčaty a paprikami. Energeticky není lilek nijak bohatý, je ale skvělým zdrojem vlákniny. Lilek obsahuje provitamín A (betakaroten, vitamíny skupiny B, dále fosfor, draslík, vápník a hořčík, najdeme v něm také značné množství antioxidantů (fenolové kyseliny – např. kyselinu chlorgenovou, ale také rutin, který pomáhá snižovat křehkost cév).

Tipy pro výběr

Struktura lilku je pórovitá, podobná houbám. Vyberte plod, který je pevný, má pružnou slupku a zelenou nepovadlou stopkou. Měkká či svrasklá slupka nebo hnědé skvrny naznačují, že se lilek již začíná kazit.

Lilek je citlivější na chlad a neměl by se skladovat při teplotách nižších než 10°C – pokud jej tedy musíte dát do chladničky, co nejdříve jej pak spotřebujte. Současné odrůdy již není potřeba nechat vypotit, aby nebyl lilek hořký. Je ideální pro grilování a pečení, potřebuje dostatečně dlouhou tepelnou úpravu – za syrova je nejedlý (obsahuje jedovatý alkaloid solanin).

Lilek je součástí ratatouille s dalšími druhy restované zeleniny, ale skvělý může být i samostatně pečený nebo grilovaný. Můžeme ho také zapéct se sýrem nebo i s mletým masem, připravit si z upečeného lilku pomazánku či dip. Skvěle chutná v kombinaci s bylinkami, česnekem, paprikou, rajčaty.