Každý, kdo se jen trochu zajímá o výživu, ví, že by měl při výběru potravin číst i jejich etikety. Přečíst si složení, tabulku výživových hodnot a další údaje. Rozumíte ale tomu, co se na obalech píše? Víte, jak správně číst složení?
Na obalech najdeme kormě názvu i druh výrobku, jeho složení, označení alergenů, datum minimální trvanlivosti nebo datum spotřeby. K čemu vám bude, čist obaly? „Naučíte se rozpoznat kvalitnější produkty od těch nekvalitních a dozvíte se, jak s výrobkem zacházet“, vysvětluje prof. Ing. Jana Dostálová CSc., specialistka na potraviny a odborná garantka Vím, co jím a piju.
Kvalitu poznáte ze složení, tento surovinový výčet najdete na každém výrobku, protože je to povinný údaj. Pamatujte si, že suroviny jsou uváděny sestupně, podle hmotnostního množství. Tj., co je na prvním místě, toho potravina obsahuje nejvíc, zatímco suroviny uvedené jako poslední jsou v potravině leckdy zahrnuty v téměř stopovém množství. Není od věci, při výběru potravin, porovnat mezi sebou složení dvou výrobků stejného druhu. Například játrovou paštiku.
Pokud je v názvu výrobku zdůrazněna některá složka, konkrétně u játrové paštiky to jsou játra, tak se z obalu také dozvíte přesné množství v procentech. I tímto porovnáním jednotlivých výrobků zjistíte, který je kvalitnější.
Při čtení složení se také zaměřte na jeho délku. Obvykle platí, že čím jednodušší složení, tím kvalitnější potravina. Zkuste si přečíst třeba etiketu trvanlivého croissantu a možná vás přejde chuť jíst pečivo s výčtem 25 surovin, když víte, že doma by vám na jeho výrobu stačilo surovin jenom 6.
Častou náhražkou jsou zahušťovadla. Mezi ně patří třeba modifikovaný škrob. Samozřejmě je zdravotně nezávadný a neškodný, ale když ho najdete ve složení, často vypovídá o tom, že výrobce na základní surovině šetřil a aby výrobek zahustil, přidal do něj modifikovaný škrob. Toho si můžete všimnout na různých mléčných výrobcích – ochucených jogurtech, mléčných nápojích, tvarohových dezertech, rostlinných nápojích, ale i v různých hotových omáčkách.
S obrázky na obalu je to taky zajímavé. Pokud například na sirupu najdete obrázek pomeranče, musí ho sirup opravdu obsahovat.
I u potravin, které svým obalem jasně cílí na děti, se věnujte při nákupu čtení etiket. Zákon pojem dětská potravina nezná. V legislativě nenajdete ani „dětskou šunku“, záleží jen na výrobci, jestli do ní dá více masa a méně soli a „éček“, nebo ne. Jedinou výjimkou, jsou tzv. potraviny pro zvláštní a kojeneckou výživu, kam patří náhrady mateřského mléka, příkrmy a obilné výrobky pro děti do 3 let. U nich zákon stanoví například limity pro zbytky pesticidů než u ostatních podobných výrobků nižší maximální
Povinný údaj, který ukazuje množství energie na 100 g nebo 100 ml výrobku, ale také obsah bílkovin, tuků, nasycených mastných kyselin, sacharidů, cukrů a soli. „Pro to, abyste jí porozuměli, je nutné si nastudovat, co jednotlivé živiny znamenají a pak opět porovnávat jednotlivé výrobky stejného druhu mezi sebou“, komentuje profesorka Dostálová. Například všechny snídaňové cereálie budou mít hodně sacharidů, ale některé budou mít více cukru, i soli. A přesně to zjistíte z tabulky výživových hodnot.
Marcela Avramopulu
