Rybíz a angrešt patří společně do botanického rodu Ribes. Jsou to keřovité rostliny, angrešt může mít i stromkovou variantu, mají laločnaté střídavé listy. Původně se jednalo o plané rostliny, které lidé postupně začali pěstovat a také šlechtit. Vyhovuje jim spíše polostín, než slunné stanoviště, ideální je pěstovat více keřů vedle sebe. 

Šťavnaté ovoce s nízkým obsahem sacharidů

Obě rostliny kvetou spíše nenápadně - květy mají žluto-zelenou barvu - objevují se v období dubna a května. Plodem rybízu i angreštu jsou šťavnaté bobule - u rybízu jsou obvykle menší, umístěné v hroznu, angrešt pak má větší, ochlupené jednotlivě visící bobule. Plody angreštu a rybízu jsou bohaté na vitamín C (30 - 166 mg na 100 g), obsahují také vitamín E a značný podíl karotenů, z minerálních látek jsou hlavně dobrým zdrojem draslíku. Významný podíl - až 85-87 % - tvoří voda. Bobule obsahují na 100 g jen 190-260 kJ, nejvíce jsou v nich z makroživin zastoupeny sacharidy, přesto jich ale není mnoho - proto patří mezi méně sladké druhy ovoce, navíc obsahují také vlákninu. Jsou tedy ideálním ovocem pro letní mlsání, díky vysokému podílu draslíku je vhodné je využít při snaze o snížení krevního tlaku.

Rybíz - meruzalka

Rybíz, kterému se také jinak krásně říká meruzalka, v letní sezoně plodí hrozny menších šťavnatých bobulí, které mohou mít různou barvu - zelenou, bílou, zlatou, růžovou, červenou, či černou. Rybíz má sladko-kyselou, mírně trpkou chuť (obsahuje třísloviny), obsahuje také vlákninu (pektin). Vitamínu C obsahuje 4-5x více než angrešt. Plody jsou ideální nejen pro konzumaci za syrova, ale také pro výrobu kompotů, džemů, marmelád (právě díky obsahu pektinu) či šťáv nebo dokonce i vína. Svojí lehce trpkou chutí se rybíz maličko podobá brusinkám - možná vaše maminka či babička ještě stále v létě zavařuje “rybíz ala brusinky” na zimu ke svíčkové omáčce.

Semena z plodů obsahují nenasycené mastné kyseliny, zejména u černého rybízu. Listy se používají k léčbě průjmových onemocnění, čaj z nich připravený podporuje správné trávení, působí močopudně. Šťáva z černého rybízu zvyšuje pH moči, více se také vylučuje do moči kyselina šťavelová a citronová - je tedy možné ji využít jako prevenci tvorby močových kamenů.

Angrešt srstka

Angešt srstka má na rozdíl od rybízu často trny (i když jsou již i beztrné odrůdy), plodí větší bobule, které jsou na svém obvodu jemně “chlupaté”, stejně tak i listy na rubové straně. Bobule jsou o něco sladší než plody rybízu, přesto ve srovnání s jinými druhy ovoce patří také k méně sladkým typům. Plody mohou být bílé nebo červené. Angrešt obsahuje větší množství beta karotenu než rybíz (160 mg na 100 g), dále je stejně jako rybíz bohatý na draslík, obsahuje ale také křemík, který podporuje pevnost stěny malých periferních cév. I angrešt se rodí pro přípravu kompotů, marmelád, džemů, vína a šťáv. Dokonce se mu prý přezdívalo vinná réva severu.  Křížením černého rybízu a angreštu vznikla josta - většinou se jedná o beztrnný keř s většími fialovými bobulemi, které jsou výrazně aromatické.

Angrešt a rybíz patří mezi druhy ovoce, které se na pultech obchodů příliš neobjevují. Zejména bobule rybízu jsou poměrně měkké a tedy jsou náchylné na poškození a napadení plísní. Pokud máte to štěstí, že vám rostou na zahrádce, využijte letní sezony a zobejte čerstvé bobule nebo si z nich připravte čerstvé smoothie. Díky vysokému obsahu vody v parném létě rozhodně osvěží, navíc doplníte vitamíny, minerály i vlákninu.