Nejznámější je u nás kořenová zelenina

„Je výborným zdrojem vlákniny a celé řady antioxidačních látek,“ říká dietoložka Karolína Hlavatá.

Jiné kořeny, které hojně užívali naši předkové, jsme upozadili. Mnohé z nich v poslední době zažívají svou renesanci, třeba černý kořen, pampeliška, čekanka. Kořeny jsou plné minerálních látek a vitamínů důležitých pro naše zdraví. Podle tradiční čínské medicíny jsou nejen životabudiči, ale i zdrojem energie moudra.

„Spíše se řadí mezi léčivky. Jejich širší použití může hatit to, že většinou mají hořkou chuť,“ uvádí Karolína Hlavatá.

Pampeliška neboli smetánka lékařská

Kořen smetánky čistí krev, díky hořčinám podporuje trávení. Posiluje ledviny, má regenerační účinek na játra, žlučník a slinivku. Snižuje krevní tlak, hladinu cukru v krvi, je dobrou prevencí kardiovaskulárních chorob a prospívá srdci.

„Obsahuje také inulin, což je rozpustná vláknina, která napomáhá snižování cholesterolu a je přínosná pro diabetiky,“ dodává dietoložaka.

Z kořene pampelišky si můžeme vařit čaj, užívat ho jako sirup či tinkturu.

Černý kořen

Na první pohled nevypadá vábně. Ještě před čtyřiceti lety byl ale oblíbenou a lahodnou přísadou zimních salátů. Nezaslouženě upadl téměř do zapomnění.

Do Evropy se začal šířit ze Španělska v 17. století. O jeho síle ledacos napovídá i to, že se mu říká také hadí mord španělský a v minulosti byl využíván jako léčivá bylina proti hadímu uštknutí a proti moru.

Při dobré úpravě je lahodný. Má ořechové aroma a konzistencí připomíná mrkev nebo pastinák. 

• Proč ho jíst? Má vysoký obsah především draslíku a železa. Rovněž díky velkému množství inulinu prospívá diabetikům. Je doporučován i při potížích s dnou a revmatickými chorobami.

V kuchyni bohaté uplatnění. Může být součástí krémových polévek, salátů. Hodí se jako příloha k masu, do omáčky na těstoviny i do rizota. Lze ho přidat do vaječné omelety nebo podobně jako chřest povařit v osolené vodě s citronem a servírovat s opraženou strouhankou a máslem.

Čekanka obyčejná není obyčejná

Při pohledu na modrý kvítek u cesty, si málokdo dnes uvědomí, jak chutný má čekanka kořen. Již naši předkové ho sušili, případně míchali s jinými kávovinami, a zalitý vařící vodou pili jako cikorku. Čekanka pomáhá při poruchách trávení a střevních potížích a je rovněž zdrojem inulinu.

Křen selský "český ženšen"

Křen, obsahuje kromě jiného vitamín C, silice, flavonoidy a patří mezi kořeny, které si svůj post ve zdravé výživě udržují po staletí. Ne nadarmo se mu říká "český ženšen".

Má silné antibiotické a desinfekční účinky. Pomáhá při zánětech dýchacích i močových cest. Při kašli ulevuje od zahlenění. Pozitivně ovlivňuje metabolismus. Má močopudný účinek. Léčivé účinky má také při vnějším užití.

• Křenové placky se tradičně přikládají při bolestí zad, revmatických potíží. Při rýmě a silném kašli je vhodný k inhalacím.

Jídelníček zpestří jako příloha k masu nastrouhaný či ještě promíchaný s jablky. Oblíbený je rovněž s kysaným zelím jako salát a podobně. Chutná je i křenová omáčka.

Děhel lékařský neboli andělika archangelika

Anděliku používali jako léčivou rostlinu lidé už ve středověku. Má silně nahořklou chuť. To už samo o sobě napovídá, že pomáhá zejména při trávicích potížích, nechutenství, žaludeční neuróze.

• Tlumí nadýmání, působí proti křečím. Bývá proto součástí žaludečních likérů.

Doma si kořen můžeme naložit do portského vína nebo vodky a pak nápoj po menších dávkách užívat. Účinkuje také při nachlazení, jelikož podporuje uvolnění a odstranění hlenu z dýchacích cest. Jako odvar příznivě ovlivňuje nervovou soustavu. Při zánětu ústní dutiny je odvar vhodný jako kloktadlo.

Hořec žlutý na trávení

Hořců je mnoho a většinou se pěstují jako okrasné rostliny. Hořec žlutý je však také léčivkou. Nejčastěji se používá do žaludečních bylinných likérů společně s pampeliškou. Obsahuje totiž hořčiny podporující trávení.

• Ať už ve formě likéru nebo tinktury se podává zejména při trávicích potížích a slabé činnosti jater a žlučníku.

Zázvor ověřený tisíciletími

K známějším kořenům, které se hojně využívají i u nás, patří zázvor. Je považován za všelék už asi 3000 let, kdy byl oblíbený na Dálném východě.

Je zdrojem vitamínů A, B1, B2, B6, C, E, draslíku, hořčíku, sodíku, fosforu, vápníku, železa.

Svou jemně citrónovou vůní je skvělý jako čaj, a to zejména v zimním období, kdy nejen prohřívá, ale zároveň posiluje obranyschopnost organismu.

• Je prevencí chřipek a nachlazení nebo zmírňuje jejich příznaky.
• Lze jím nahradit i ranní kávu, jelikož zvyšuje tlak.
• Je výborný k ochucení masa či salátů.
• Je veleben pro mnohé účinky, například pro prevenci civilizačních chorob, prospívá trávícímu systému, podporuje chuť k jídlu, zároveň pomáhá při hubnutí.
• Má protizánětlivé, analgetické a antibakteriální vlastnosti.
• Některé zdroje uvádějí, že posiluje paměť a prospívá při Alzheimerově chorobě a tak dále.