Jaká jsou současná doporučení?

Odborné společnosti doporučují přijímat méně nasycených mastných kyselin než 10 % z celkového energetického příjmu

Ukazuje se, že různé nasycené mastné kyseliny nemají stejný vliv na hladinu cholesterolu a krevních lipidů. Na druhou stranu nelze z praktických důvodů doporučení specifikovat až pro jednotlivé mastné kyseliny. Tuky běžně obsahují více druhů nasycených mastných kyselin, které jsou logicky konzumovány spolu, a nelze je v rámci stravy oddělit.

Co na to studie?

Na druhou stranu některé studie naznačují, že jednotlivé skupiny potravin sami o sobě mohou ovlivňovat rizikové faktory různou měrou, přestože složení tuků je stejné.

Příkladem mohou být mléčné produkty. Mléčný tuk má obdobné složení ve všech produktech. Meta-analýza z 5 randomizovaných klinických studií s překříženým uspořádáním porovnávala vliv konzumace sýrů a másla na hladinu cholesterolu a krevních tuků. Výsledkem bylo statisticky významné snížení hladiny celkového cholesterolu o 5,2 %, LDL-cholesterolu o 6,5 % a HDL cholesterolu o 3,9 % při konzumaci sýrů oproti máslu. Vliv na hladinu triacylglycerolů nebyl významný. Poměr polynenasycených a nasycených mastných kyselin byl stejný.Rozdílný vliv na hladinu krevních lipidů nelze tudíž přičítat konzumaci mastných kyselin.

Příčinou může být vápník

Sýry mají vyšší obsah vápníku než máslo. Vápník, zvláště u mléčných výrobků, se váže ve střevě na nasycené mastné kyseliny a tvoří s nimi nerozpustná mýdla, která odcházejí stolicí z organismu. Existují i další hypotézy. Fermentované mléčné výrobky včetně sýrů pozitivně ovlivňují střevní mikrobiom. Bakterie střevního traktu štěpí sacharidy ve stravě za vzniku mastných kyselin s krátkým řetězcem a ty následně mohou snižovat hladinu cholesterolu v krvi.