V České republice každý druhý člověk váží více než by měl. Nadváha a nebezpečnější obezita ale není jediným problémem, který populaci sužuje. Roste počet diabetiků druhého typu a zvýšenou hladinu cholesterolu má téměř 70 % české dospělé populace. Proti tomu se snaží bojovat i iniciativa Vím, co jím a piju, která dává spotřebitelům příležitost snadno a vědomě snížit příjem těch složek potravin, které v největší míře souvisí s většinou současných civilizačních onemocnění, tak jak doporučuje Světová zdravotnická organizace a experti na výživu.

Naštěstí ve snaze vzdělávat nejširší veřejnost v oblasti zdravého životního stylu a usnadnit orientaci v nabídce potravin a nápojů nejsme sami. Mezi spolupracující organizace patří například Fórum zdravé výživy, které aktualizovalo o novou grafickou podobu výživovou pyramidu a nabízí ji veřejnosti jako jednoduchý návod k orientaci a k dodržování současných odborných výživových doporučení.

Výživová pyramida – pomocník při dodržování zdravého jídelníčku

Potravinová pyramida „se čte“ odspodu vzhůru a v rámci jednotlivých pater zleva doprava

  • Základem jídelníčku by měly být tedy potraviny ze spodního patra a s postupem vzhůru a doprava by se jejich množství a frekvence konzumace měly snižovat.
  • Česká potravinová pyramida Fóra zdravé výživy navíc ve svém novém grafickém zpracování opět zohledňuje také důležitost pohybové aktivity.


Výživová doporučení – jak předat informace přehledněji?

I když se lidé rozhodnou se svým životním stylem něco udělat, často v doporučeních a radách týkajících se stravy a celkového životního stylu tápou. Současně se totiž nabízí řada rad a „osvědčených“ receptů na úpravu životosprávy, mnohdy však z různých zdrojů a naprosto protichůdných. „Problémem také je, že jsou většinou doporučení velmi dlouhá, a co je pro běžnou populaci zcela zásadní, i poměrně složitá a příliš odborná,“ uvádí  odborník se zaměřením na vliv výživy a pohybové aktivity na hladinu cholesterolu v krvi a další rizikové faktory onemocnění srdce a cév z pražského IKEMu, RNDr. Pavel Suchánek, člen Fóra zdravé výživy. Pak je mnohem náročnější provést konkrétní každodenní změny v jídelníčku. Proto je důležité odborná doporučení přenést do jednoduchých a přitom pravdivých hesel a bodů, a pro zjednodušení se velmi osvědčilo přenesení do graficky srozumitelné formy.

Výživová pyramida

Mezi jednoduché pomůcky, které slouží lidem k vylepšení životního stylu, patří právě výživová pyramida. Za více jak 50 let své existence sice prošla vývojem, kdy se přeskupovaly potraviny z jednotlivých pater s vývojem výživových vědeckých poznatků, ale její názornost a snadné porozumění z ní činí i nadále ideálního pomocníka při dodržování zdravého jídelníčku.

Z pyramidy se dozvíte, jaké potraviny by měly v jídelníčku převažovat, kterým se spíše vyhýbat, a které vybírat častěji v rámci jednotlivých potravinových skupin. „Výživová pyramida svým tvarem se zužujícím se do špičky graficky velmi názorně ukazuje, které potraviny konzumovat omezeně, a které jsou naopak základem každodenního jídelníčku. Navíc je možné doporučení dle ní aplikovat na velmi různorodou skupinu zdravotních problémů, respektive na široké spektrum lidí,“ dodává RNDr. Pavel Suchánek.

Příklad výživových doporučení:

Praktická interpretace:

  • Příjem nasycených mastných kyselin (SAFA) by měl být nižší než 10 % (20 g), polyenových (PUFA) 7 - 10 % z celkového energetického příjmu. Poměr mastných kyselin řady n-6:n-3 maximálně 5:1. Příjem trans-nenasycených mastných kyselin (TFA) by měl být co nejnižší a neměl by překročit 1 % (cca 2,5 g/den) z celkového energetického příjmu.

  • Snížení příjmu cholesterolu na max. 300 mg za den (s optimem 100 mg na 1000 kcal, včetně dětské populace).

  • Snížení spotřeby přidaných jednoduchých cukrů na maximálně 10 % z celkové energetické dávky (tzn. u dospělých lehce pracujících cca 60 g na den), při zvýšení podílu polysacharidů. U nekojených dětí má významnou roli příjem oligosacharidů s prebiotickým účinkem k podpoře rozvoje adekvátní střevní mikroflóry.

  • Na studenou kuchyni i přípravu pokrmů používejte kvalitní tuky rostlinného původu, jako jsou rostlinné oleje (např. olivový, řepkový) a kvalitní margaríny. Omezte spotřebu másla, sádla, tučného masa, tučných mléčných výrobků, uzenin a ostatních masných výrobků, sušenek a dalších výrobků s náplní či polevou, cukrovinek neznámého složení.

  • Omezte konzumaci vnitřností a tuků živočišného původu včetně jejich zdrojů (kromě tučných ryb)

  • Zeleninu a ovoce zařazujte do jídelníčku denně nejlépe ke každému jídlu, v celkovém denním množství 600 g, přičemž zelenina by měla převažovat. Dávejte přednost celozrnným variantám potravin, nevyhýbejte se luštěninám. Zároveň omezte spotřebu cukru a potravin cukr obsahujících včetně slazených nápojů.