Pod názvem pseudoobiloviny se skrývají nutričně bohatá a chutná pohanka, amarant a quinoa. Tyto suroviny jsou přirozeně bezlepkové a oproti ostatním obilovinám mají vyšší podíl bílkovin a esenciálních mastných kyselin. Navíc jsou plné vitamínů a minerálů a dají se z nich vykouzlit slané i sladké pokrmy.
Co jsou pseudoobiloviny
Pseudoobiloviny (pseudocereálie) jsou dvouděložné rostliny, které se využívají a pěstují obdobně jako obiloviny, avšak mezi ně botanicky nepatří. Běžné obiloviny (cereálie) jako je pšenice, žito, ječmen, oves, rýže a kukuřice patří mezi traviny čeledi lipnicovité, zatímco pseudoobiloviny jsou z jiných čeledí. Mezi nejznámější pseudoobiloviny patří pohanka, quinoa (merlík) a amarant (laskavec). Stejně jako ostatní obiloviny patří mezi zdroje komplexních sacharidů, které by měly v jídelníčku pokrývat až 60 % denního příjmu sacharidů. Kromě sacharidů však obsahují i vyšší podíl kvalitních bílkovin, vlákniny, nenasycených mastných kyselin a dalších cenných látek. Pseudoobiloviny jsou k dostání v běžných větších obchodech nebo v prodejnách se zdravou výživou. Tyto zrniny jsou pro českou kuchyni netradiční, ale v jiných kulturách jsou běžnými potravinami a dokonce se používají při léčbě a prevenci řady onemocnění.
V čem jsou jiné než běžné obiloviny?
- Pseudocereálie neobsahují lepek, který se nachází v běžných obilovinách, jsou tedy vhodné pro bezlepkovou dietu.
- Také mají vyšší nutriční hodnotu než běžné obiloviny, protože obsahují více bílkovin, vlákniny a esenciálních mastných kyselin.
- Vyšší obsah vlákniny a bílkovin ovlivňuje výsledný glykemický index pseudoobilovin, který je tak daleko nižší než u ostatních obilovin.
- Pomáhají tak regulovat hladinu cukru v krvi a déle zasytí.
- Pseudoobiloviny obsahují kvalitní bílkoviny díky vyššímu obsahu esenciálních aminokyselin, jsou tedy vhodné pro vegetariány a vegany.
- Dále jsou významným zdrojem vitamínů skupiny B, E, kyseliny listové, železa, hořčíku a draslíku. Vyšší obsah esenciálních mastných kyselin působí preventivně na zvýšený cholesterol a kardiovaskulární onemocnění.
Jak na pseudoobiloviny v kuchyni?
Pseudoobiloviny a výrobky z nich se používají úplně stejně jako ostatní obiloviny. Ke konzumaci se tak používají zrna, mouky, pečiva, těstoviny či vločky. Vařené pseudoobiloviny se podávají nejčastěji a připravují stejně jako ostatní obiloviny (např. rýže) cca 20 minuty varu. Rýži tak můžete nahradit quinoou, místo ovesné kaše si dát pohankovou či vyzkoušet pohankové vločky, místo kuskusu zkusit amarant. Mouka z pseudoobilovin je bezlepková a skvěle nahradí klasickou pšeničnou mouku na pečení moučníků, pečiva či chleba. Skvěle také doplňují saláty i sladké pokrmy. Během následujícího měsíce jsem pro vás připravila recepty právě z pseudoobilovin. Můžete se tak těšit na pohankové knedlíky, amarantový čoko pudink a slané muffiny z quinoy.
