Češi patří mezi národy s nejvyšší spotřebou alkoholu. Podle zprávy českého statistického úřadu z roku 2017 vyplývá, že průměrná spotřeba alkoholu za 1 obyvatele ČR činí 170 l, což je v hodnotě čistého lihu 9,8 l.

Sny o alkoholu se bortí

V minulém roce byla v prestižním časopise LANCET publikována zajímavá studie o škodlivosti i střídmého příjmu alkoholu. Jednalo se o rozsáhlou metaanalýzu více než 1200 zdrojů dat o spotřebě alkoholu a jeho negativních dopadech na zdraví. Ukázalo se, že relativně bezpečný příjem alkoholu je relativně velmi nízký, již dávky převyšující 100 g etanolu týdně zkracují délku života a zvyšují rizika vzniku řady onemocnění.

Co je jednotka alkoholu?

Podle současných doporučení platných v ČR by příjem alkoholu neměl být vyšší než 2 jednotky pro muže a 1 jednotka pro ženy. Jednotkou se rozumí 10 g etanolu.

• Toto množství je obsaženo například ve 330 ml 10°piva, ve 250 ml 12°piva nebo ve 100-125 ml vína. Dá-li si tedy žena klasickou „dvojku“ vína, znamená to přijmout dvojnásobek doporučeného denního příjmu alkoholu. Dva velké panáky destilátu o 38 % objemových procentech alkoholu obsahují dokonce 30 g etanolu, tedy 3 jednotky alkoholu!

Existují prospěšné účinky alkoholu?

Zvlášť příznivý efekt bývá přisuzován červenému vínu, především pro obsah antioxidačně působícího resveratrolu. Blahodárné účinky jsou připisovány také pivu, u kterého je vyzdvihován zejména obsah vitaminu B a minerálních látek, což ve výsledku činí z piva ideální iontový nápoj. Poslední studie však ukazují, že z pohledu případného pozitivního účinku je lhostejné, zda jste příznivcem piva, vína nebo si dopřejete „štamprličku“. Rozhodující je obsah alkoholu, který v malých dávkách působí relaxačně, a tím i snižuje úroveň stresu.

• Alkohol v malých dávkách také příznivě ovlivňuje poměr LDL:HDL cholesterolu a má i vliv na krevní srážlivost.

Z těchto důvodů je popisován kladný vliv alkoholu v prevenci onemocnění srdce a cév. Výsledky sledování ukazují, že nejnižší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění je při konzumaci do 20 g alkoholu za den. Opět se ale dostáváme k otázce množství. Hranice mezi“ prospěšným“ a již „škodlivým“ množstvím alkoholu je velice tenká.

• Denní příjem alkoholu činící průměrně 25 g alkoholu zvyšuje riziko vzniku hypertenze o 43 %, v případě, že denně zkonzumujete 50 g alkoholu (pro lepší představu to je půllitr vína nebo 2 velká a jedno malé 12 % pivo) zvyšuje se riziko o celých 104 %!

Alkohol ve vyšších dávkách působí i toxicky na samotný srdeční sval, prokázaný je i nepříznivý vliv alkoholu při vzniku poruch srdečního rytmu.

V čem alkohol škodí?

Výčet negativních důsledků neumírněné konzumace alkoholu by vydal na minimálně dva dlouhé články. Je však namístě zdůraznit především negativní vztah alkoholu a rizika vzniku nádorových onemocnění. Na rozdíl od kardiovaskulárních onemocnění zde funguje bezprahová závislost, což znamená, že nejnižší riziko je při nulové konzumaci a přímo úměrně se stupňuje již od nejnižších hodnot. Prokázána byla souvislost mezi příjmem alkoholu a zvýšeným rizikem nádorů dutiny ústní, hrtanu, hltanu, jícnu, tlustého střeva a rekta, jater a také prsu. V případě rakoviny prsu již denní konzumace 25 g alkoholu zvyšuje riziko o 25 %.

Často se také zapomíná na význam alkoholu při vzniku obezity nebo poruch výživy. Jen pro představu, vypití 8 piv znamená energetický příjem 7000 kJ, což je 100 % potřeb bazálního metabolismu u středně těžce pracujícího muže.

Lépe denně nebo jednou týdně pořádně?

Častým dotazem je, zda je lepší se jednou týdně „zbořit“ nebo si denně dopřávat deci vína. Závěry hovoří jasně – větším rizikem je jednorázově vysoký příjem alkoholu, byť proložený třeba týdnem abstinence. Jako nepříznivé se také ukazuje pití alkoholu na lačno, naopak je zdůrazňován příznivý vliv popíjení alkoholu k jídlu, jako je tomu například ve Francii.

Kolik alkoholu je tedy v pořádku?

Definovaný „no-effect-level“ neexistuje. Zvlášť opatrní by měli být potomci alkoholiků, u kterých je riziko rozvoje alkoholismu pětinásobně vyšší. Silnou genetickou vazbu potvrzuje i přítomnost genů zodpovědných za zvýšenou náchylnost k alkoholismu.

S výjimkou kardiovaskulárních onemocnění a diabetu existuje u většiny onemocnění spojených s alkoholem lineární závislost na dávce – tedy čím více alkoholu, tím vyšší riziko.

Při posuzování nepříznivého vlivu na zdraví je třeba vzít v úvahu i ostatní aspekty životního stylu – kouření, skladbu stravy, tělesnou hmotnost, pohyb atp. Ostatně nezohlednění těchto faktorů je vyčítáno i výše citované studii v Lancetu.

Každopádně závěr je takový, že týdenní příjem alkoholu by neměl být vyšší než 100 g alkoholu. Současná česká doporučení těmto požadavkům vyhovují v případě žen, u mužů je dávka o 40 g vyšší. Takže pánové, i v případě umírněného pití by bylo ideální si dvě piva týdně odpustit.