Maliny, borůvky, jahody a černý rybíz představují skupinu ovoce doslova nabitého zdravím. Obsahují vysoké množství vitamínů a minerálních látek. Mluví se o nich jako o přírodních antioxidantech. Obsahují i tzv. zdravé tuky.
Výjimečnost těchto drobných plodů je dána především obsahem širokého spektra vitamínů, minerálních látek a polyfenolových sloučenin, které mají značný vliv na zdraví. Drobné plody jsou považovány za přírodní funkční potraviny, což znamená, že jejich pravidelná a dostatečná konzumace pomáhá podporovat zdraví.
Mají antibakteriální a antivirové účinky, zlepšují paměť, zmírňují procesy stárnutí, zabraňují oxidaci LDL cholesterolu, zmírňují žaludeční a zažívací potíže, podporují metabolismus, podporují dýchání, pomáhají udržovat dobrý zrak, snižují svalovou únavu, zmírňují celkovou únavu.
O prospěšnosti drobných plodů věděli již naši předci, kteří využívali nejen plody, ale i listy v lidovém léčitelství. Například listy borůvek se používají pro úpravu hladin krevního cukru u diabetiků, sušené borůvky při průjmech, listy maliníku a jahodníku poslouží jako náhrada za černý čaj. Šťáva z malin zmírňuje horečku, šťáva z borůvek pomůže při aftech a jiných neduzích v ústech. Podle rad lidového léčitelství bychom měli za sezónu sníst minimálně 1,5 kg drobného ovoce!
Drobné plody jsou bohaté především na vitamin C, přičemž přeborníkem je černý rybíz. Zní to až neuvěřitelně, ale ve 100 gramech černého rybízu je obsaženo 87 - 219 mg vitaminu C, což odpovídá 108 - 270 % doporučení denní dávky tohoto vitaminu. A v některých odrůdách najdeme ve 100 gramech dokonce až 450 mg vitaminu C! V drobných plodech se ve významnějším množství nacházejí vitaminy skupiny B, vitamin K a beta-karoten. Jahody jsou jedním z nejbohatších zdrojů kyseliny listové.
Z minerálních látek najdeme v bobulovinách železo, vápník, draslík, fosfor, zinek a měď, obsahují ale také například mangan, který je v lidském těle důležitý pro správnou činnost enzymů a pro ukládání vápníku do kostí.
Z energetického hlediska se drobné plody řadí mezi méně kaloricky vydatné druhy ovoce, zejména pokud se týká jahod. V této souvislosti může být překvapivé, že i bobuloviny, resp. jejich semena obsahují tuky a z výlisků některých drobných plodů se vyrábí nutričně cenné oleje. Příkladem může být olej z černého rybízu, který obsahuje kyselinu gama-linolenovou a kyselinu stearidonovou, vykazující protizánětlivé vlastnosti. V semenech převládá kyselina linolová (n-6) a kyselina α-linolenová (n-3), které patří mezi esenciální (nepostradatelné) mastné kyseliny.
V olejích ze semen bobulovin najdeme také tokoferoly, což jsou látky s vysokou antioxidační aktivitou, a fytosteroly, které pomáhají snížit hladinu LDL cholesterolu. V semenech malin a černého rybízu jsou navíc přítomny karotenoidy, a to v koncentraci srovnatelné se špenátem nebo mrkví.
Polyfenolových sloučenin je definováno několik stovek, v bobulovinách mají však největší význam fenolové kyseliny, flavonoidy a taniny. Z flavonoidů se v drobných plodech nacházejí především antokyany, které vykazují silné antioxidační vlastnosti a dávají drobným plodům jejich typické zbarvení. Celková antioxidační kapacita u bobulovin je dána nejen polyfenoly, ale antioxidační působení je podpořeno i přítomností dalších látek, jako je vitamin C, karotenoidy, tokoferoly, organické kyseliny a selen.
Vliv polyfenolových sloučenin je velmi široký, posuďte sami: chrání před nepříznivým působením volných kyslíkových radikálů (antioxidační ochrana), které stojí v pozadí srdečně cévních a nádorových onemocnění. Jak jsme již zmínili v úvodu tohoto článku, prospívají nám pro svoje antibakteriální a antivirové účinky, zlepšují paměť, zmírňují procesy stárnutí, zabraňují oxidaci LDL cholesterolu, zmírňují žaludeční a zažívací potíže, podporují metabolismus, podporují dýchání, pomáhají udržovat dobrý zrak, snižují svalovou únavu, zmírňují celkovou únavu.
