V životě člověka nastávají situace, kdy je zranitelnější a nevyváženost ve stravování jej může více zasáhnout. Kdy je člověk obzvlášť vnímavý nebo kdy je ozvlášť vhodné dbát na správné stravování?

Od narození do dvou let - novorozenec, kojenec, batole

Prvním obdobím je okamžik od početí do dvou let věku dítěte. Hovoříme o tzv. oknu příležitosti v rámci nutričního programování, jelikož geny ovlivňují zdraví jen z 20 %, mnohem významnější roli hraje vnější prostředí, a to především výživa. Právě v období raného dětství mohou rodiče ovlivnit, do jaké míry bude dítě odolné vůči vnějším vlivům, zejména civilizačním onemocněním, jak mu bude fungovat imunitní systém, jaké budou jeho chuťové preference atp. Klíčová je strava nastávajících maminek a první dva roky života dítěte. Změny nastaly v doporučeních pro příkrmy – příkrmy se mají zavádět v období mezi ukončeným 4. a 6. měsícem věku, přičemž zařazovány mají být i potraviny považované za alergizující – lepek, citrusy, ryby. Stěžejní je dbát na pěstování správných stravovacích zvyklostí, zaměřit se na pestrost ve výběru potravin a pravidelný jídelní režim. 

Období puberty a dospívání 

Problematické ze strany výživy může být období staršího školního věku, kde ve zvýšené míře hrozí vznik poruch příjmu potravy na straně jedné a obezity na straně druhé.

V případě obezity se hovoří o tzv. tsunami vlnách – výskyt obezity vrcholí právě ve věkovém rozmezí 11-13 věku, pak následuje pomalý pokles s podstatně nižším výskytem nadváhy a obezity ve věkové kategorii 17-19 let. Pak však nastává další vlna s výrazným navýšením výskytu obezity v období časné dospělosti.

Příčin dětské obezity je řada, vedle nevhodných pohybových návyků a celkově vyššího příjmu energie se na vzniku obezity významnou měrou podílejí nevhodné stravovací návyky. Jedná se především o nepravidelný jídelní režim, nedostatečný pitný režim, dietování (experimentování s dietami, často po vzoru matek), vynechávání jídel a přejídání se. Častý bývá vysoký příjem nasycených tuků, nízký příjem mononenasycených a polynenasycených mastných kyselin, nízký příjem vápníku, nízký příjem vlákniny, nízký příjem vitamínu C a u dospívajících dívek nízký příjem železa. Problémem je i nadměrný příjem soli, cukrů a obecně konzumace vysokoenergetických, nicméně nutričně chudých pokrmů (typicky fast food). K vzestupu obezity přispívá jistě i fakt, že se neustále zvětšuje velikost porcí jídla. Před 20 lety byl u Mc Donalds za big považován nápoj typu Coca Cola, který je dnes pouze small.

Rizika v dospělosti - méně sportu, vstup do zaměstnání a manželství

V období dospělosti je hlediska obezity rizikové období ukončení sportovní činnosti, často z důvodu přestupu ze střední na vysokou školu nebo nástupu do zaměstnání, nové zaměstnání, vstup do manželství. Jedná se o situace, které bývají spojeny s razantní změnou stravovacích i pohybových návyků, reorganizací času a celkově zvýšenou stresovou zátěží.

V dospělosti je se zvýšeným stresem a tím i vzestupem hmotnosti spojeny i pracovní či rodinné problémy, dlouhodobá onemocnění a užívání léků zvyšujících tělesnou hmotnost.

Velkou změnou je také zanechání kouření. U silných kuřáků se zvyšuje energetický výdej až o 10 %. Při ukončení kouření je třeba uzpůsobit jídelníček a pohybovou aktivitu sníženému energetickému výdeji a efektivně řešit chutě nebo zvýšený pocit hladu spojený s odvykáním.

U žen jsou rizikovým obdobím těhotenství, kojení, ale i menopauza

Pro ženy je značně rizikové období těhotenství, kojení a v pozdějším věku období menopauzy. V období přechodu nastává řada změn - klesá produkce estrogenů, snižuje se bazální metabolismus a tím i výdej energie, přirozeně se snižuje obsah aktivní svalové hmoty a stoupá podíl tukové tkáně. To je také jeden z hlavních důvodů, proč ženy po přechodu nabírají. Zejména snížené hladiny estrogenů jsou zodpovědné za změny ve složení těla – tuk se přednostně ukládá do oblasti břicha. V období přechodu a po něm je nutné více hlídat jídelníček. Lehce snížit energetický příjem, jíst pravidelně, aby se zabránilo případnému přejídání z hladu, mít v jídelníčku dostatek bílkovin pro svaly, zaměřit se na mléčné výrobky, aby měly potravu i kosti a samozřejmě jíst hodně zeleniny, ovoce, zařazovat i oříšky, semínka a ryby coby zdroje prospěšných tuků pro krásné vlasy, nehty a zdravé cévy. Zrádný je alkohol. Na něj je potřeba dávat pozor, i dvě deci vína nebo pivo denně mohou být příčinou rostoucího bříška.

Díky správnému jídelníčku můžete zlepšit svůj život i ve stáří 

Stav výživy může být negativně ovlivněn ve stáří. Ve stáří jsou poruchy výživy velmi časté, udává se, že u osob nad 80 let trpí určitým stupněm malnutrice téměř každý člověk a pokročilé formy malnutrice se ve stáří vyskytují téměř v 50 %. Na druhou stranu bývá ve stáří častá obezita, která je považována za šestý nejzávažnější rizikový faktor z hlediska vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Ve výživě seniorů se nejčastěji můžeme setkat s nedostatečným příjmem bílkovin, ovoce a zeleniny. To má za následek deficit vitaminu C, kyseliny listové a vápníku. Ve stáří bývá častý také nedostatek vitaminu D.

Zajištění optimální výživy ve stáří může být však komplikováno z mnoha příčin. V první řadě sebou stáří přináší řadu fyziologických změn, které mohou být příčinou zhoršeného nutričního stavu, častým důvodem je také sociální izolovanost, jistá rezignace a samozřejmě i nedostatečná informovanost rodinných příslušníků, jakým způsobem upravit stávající nutriční stav seniorů a zlepšit tak jejich kvalitu života. Významnou příčinou špatného výživového stavu je nemoc a bolest, velkou roli hrají i vedlejší účinky léků. Pro stáří je typická tzv. polymorbidita, tedy výskyt více onemocnění najednou. Léčba vyžaduje užívání mnohdy značného množství léků, které mohou ovlivňovat chuť k jídlu a vstřebávání různých živin.