Pod pojmem menopauza se rozumí trvalé zastavení menstruace. Období vyhasínání pohlavního cyklu ženy se označuje jako klimakterium (přechod, klimax) a je pro něj charakteristické kolísání hladin hormonů. Přechod nastupuje zpravidla mezi 45.–55. rokem věku ženy. Co se vlastně v těle děje? Existuje prevence, či léčba? Je hormonální substituce zdravá?
Klesá tvorba pohlavních hormonů (estrogenů), snižuje se bazální metabolismus, a tím i výdej energie. Přirozeně se snižuje obsah aktivní svalové hmoty a stoupá podíl tukové tkáně. To je jeden z hlavních důvodů, proč ženy po přechodu nabírají. Zejména snížené hladiny estrogenů jsou zodpovědné za změny ve složení těla – tuk se přednostně ukládá do oblasti břicha.
Několik let před menopauzou nebo i v jejím průběhu trápí mnoho žen tzv. klimakterický syndrom. Klimakterický syndrom je projevem kolísání hladin estrogenů. Obtíže jsou většinou přechodné, trvají zhruba 1–2 roky a potýká se s nimi asi 80 % žen.
Během návalů mívají ženy často závratě a bušení srdce. Až 45 % žen si stěžuje na sexuální dysfunkci s nástupem menopauzy.
Ženy v menopauze jsou více ohroženy osteoporózou (řídnutím kostí) a nemocemi srdce a cév. Osteoporóza je závažným civilizačním onemocněním, v ČR jí trpí každá třetí žena starší 55 let.
Rizikovými faktory pro vznik kardiovaskulárních onemocnění je vedle dlouhodobého nedostatku estrogenů i obezita, vysoké hladiny cholesterolu nebo krevních tuků, cukrovka 2. typu a vysoký krevní tlak. Velmi negativně působí i kouření, po stránce energie i nevyhovující jídelníček a nedostatek pohybu.
Častými potížemi je také snížená kvalita kůže, suchost a vypadávání vlasů a lomivost nehtů. Úbytek pohlavních hormonů vede také ke ztenčení poševní sliznice, hlavním projevem je pálení, svědění a snížení poševní sekrece. V pochvě dochází ke změně kyselé reakce v zásaditou, což je rizikové pro vznik infekce.
Období menopauzy je pro udržení obvyklé tělesné hmotnosti obtížné a je považováno za poslední kritické období nárůstu hmotnosti (pozn. kritickými obdobími se rozumí období, kdy jsou ženy náchylnější k vzestupu hmotnosti – např. puberta, těhotenství, kojení).
Samozřejmě velkou roli hraje fakt, že se řada žen nové situaci nepřizpůsobí - to znamená, že energetický příjem mají stále stejný, navzdory tomu, že se snižuje energetický výdej. Pokud ještě přesedlají na pohodlnější způsob života, přestávají se věnovat pohybu, je na problém zaděláno. Hmotnost nemusí stoupat dramaticky, stačí 2 kg ročně a než se nadějete, zjistíte, že máte problém. Vzestup hmotnosti překvapí především ženy, které byly celý život štíhlé.
Jako nejjednodušší řešení obtíží spojených s přechodem by se mohlo jevit podat chybějící hormony. Přestože pro většinu žen užívání hormonální substituční terapie (Hormone Replacement Therapy, HRT) představuje způsob, jak zlepšit kvalitu života, jsou tu i jistá rizika, především vyšší riziko karcinomu prsu a kardiovaskulárních onemocnění. Určité procento žen HRT používat nemůže nebo z osobních důvodů nechce.
Řada studií poukazuje na pozitivní účinky fytoestrogenů na metabolismus kostí, kardiovaskulární systém, nepříjemné projevy menopauzy a na snížení rakoviny prsu. Je však třeba zároveň dodat, že existuje i mnoho studií, které uvedené účinky nepotvrzují. Nicméně v posledních letech stoupá zájem o přírodní léčiva, a fytoestrogeny spolu se zdravým životním stylem mohou být velkým přínosem.
Fytoestrogeny jsou známým a lety prověřeným prostředkem pro mírnění klimakterických příznaků.
Jedná se o látky, které vykazují účinky podobné ženským pohlavním hormonům. Na jejich účinek poukázal zejména fakt, že Asiatky konzumující tradičně velké množství sóji trápí přechod výrazně méně než Evropanky. Pro srovnání, Japonci přijímají 20-50 mg isoflavonů denně, zatímco v Evropě činí jejich příjem při běžné skladbě stravy pouze 1 mg.
Nejvýznamnějšími fytoestrogeny jsou izoflavony, přičemž estrogenně aktivní je především genistein a daidzein. Izoflavony se v největší míře nacházejí v sóji, nižší obsah mají i jiné luštěniny (cizrna, čočka, hrách, fazole, burské oříšky). V našich podmínkám je významným zdrojem izoflavonů jetel luční používaný především ve formě potravních doplňků. Dalšími skupinami fytoestrogenů jsou lignany (zdrojem je hlavně lněné semeno, celozrnné pečivo, brusinky), kumestany (luštěniny, růžičková kapusta) a stilbeny (červené víno, červené zelí, arašídy).
Podívejme se, jakým způsobem mohou být fytoestrogeny přínosné:
Kdy mohou být fytoestrogeny rizikové?
Na trhu je řada doplňků stravy s obsahem fytoestrogenů, otázkou je však jejich skutečný obsah v daném přípravku. Jednodušší je tedy zařazovat do běžné stravy ve větším množství potraviny bohaté na fytoestrogeny. V praxi to znamená jíst alespoň 5x týdně luštěniny a výrobky z nich a zároveň upravit jídelníček dle následujících doporučení.
Doporučení
PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.
