Výsledky jsou u každého jiné

Každé tělo a psychika jsou jiné, a proto každý člověk na půst ať už je částečný nebo plný bude reagovat jinak. Proto se nedá dopředu určit univerzální pozitivní či negativní dopad, protože u každého bude zkušenost jiná. Někomu může půst a hladovění spustit nepříjemné psychické stavy, podrážděnost, nespavost, deprese a poruchy příjmu potravy. Jiný se zase během hladovění cítí psychicky lépe, snáze se soustředí, má kvalitnější spánek a bystřejší smysly.

• Vliv půstu se hodně liší podle jeho délky trvání, zda jde o jednodenní, několikadenní nebo týdenní půst, podle našeho záměru a také výchozího psychického stavu.

Půst a hladovka není to samé

• Rozlišuji půst jako vědomé a řízené omezení stravy po různě dlouhou dobu a hladovění za účelem snížení váhy bez vědomého přístupu k celému procesu.

Bude tedy rozdíl, pokud budeme hladovět několik dní, protože se chceme vejít rychle do plavek a jakmile hladovka skončí, tak se vrhneme na jídlo a přejíme se.

Jednak tělo přitížíme dvěma extrémy hned za sebou. Také nám nejspíš během postění nebude úplně dobře, protože první dny naše tělo na radikální omezení stravy reaguje mnohdy výraznou únavou, podrážděností a zhoršenou náladou.

• Pokud se ale na půst postupně připravujeme omezením a odlehčováním stravy pozvolna, v průběhu půstu relaxujeme, jsme v klidu a po skončení se zase postupně vracíme k normální stravě, pro tělo to není takový šok a může z půstu čerpat i jeho příznivé benefity.

Hladovění je stres

Hladovění je v první řadě pro naše tělo zátěžové a v jistém ohledu stresující. A s tím bychom měli vědomě pracovat.

• Pokud zažíváme dlouhodobý stres, napětí, těžké životní období a do toho se ještě rozhodneme několik dní hladovět, můžeme si velmi ublížit a rozjet si závažnější psychické potíže jako jsou panické ataky, úzkosti, deprese a poruchy příjmu potravy.
• Pokud však máme klidné a stabilní období, může být půst pro naši psychiku blahodárný. Máme čas se zastavit a celý proces půstu vědomě prožít.

V tomto případě může být stres z hladovění psychologicky pozitivní, protože když člověk překonává určité své nepohodlí, vychází ze své komfortní zóny, zvládá tak mírnou zátěž, a tím mu roste sebevědomí, dobrý pocit ze sebe a stresová odolnost. Můžeme také půst pojmout symbolicky jako přechod z jednoho období do dalšího, jako vnitřní očistu nebo k jiným duchovním záměrům.

Záměr hladovění

Dalším důležitých aspektem, který ovlivňuje celkové účinky hladovění na naší psychiku je samotný záměr půstu, proč hladovíme.

Vnímám rozdílně to, jestli se postíme proto, abychom se cítili celkově lépe, udělali něco pro své zdraví, odlehčili si na těle i duši, je to součást naší duchovní praxe. Pak to, když hladovíme se záměrem „potrestat se“, protože jsme se několik předchozích dní přejídali nebo máme „záchvat tlouštky“ a nastolíme si radikální hladovku. Nebo zažíváme tak velký stres, že se ani nemůžeme najíst nebo máme nějakou poruchu příjmu potravy a máme strach se najíst.

• Záměr hladovění je důležitý, protože určuje to, jak se k sobě během půstu chováme.

Poslouchejte své tělo

Aby půst a hladovění naplnilo své benefity, je důležité ho provádět vědomě a s co nejvyšším respektem a laskavostí k našemu tělu. Během prvních dnů se často mohou objevit nepříjemné pocity hladu, slabé nevolnosti, zhorší se nám nálada, jsme unavení. Mírné nepříjemné příznaky jsou přirozenou součástí postění, ale v případě že se zhoršují nebo jsou nám opravdu nepříjemné, tak je třeba půst okamžitě ukončit, protože tyto příznaky mohou být signálem těla, že mu to jednoduše nedělá dobře.

Bývá těžké určit hranici, kdy zažíváme mírný diskomfort, který může být po jeho překonání příznivý a kdy nám tělo dává signál, že tohle není pro něj.

• Půsty by proto měli dělat lidé, co se dobře znají, mají se rádi a umí poslouchat a respektovat své tělo.