Štítná žláza je uložena na přední straně krku, v oblasti chrupavky štítné. Je tvořena 2 laloky, které jsou spojeny tzv. můstkem a dodávají jí vzhled motýla. Laloky jsou tvořeny drobnými váčky (folikuly). Ty tvoří folikulární buňky, které produkují hormony štítné žlázy - tyroxin a trijódtyronin. Za normálních okolností není hmatná, ale například při nedostatku jódu se může zvětšit do značných rozměrů a způsobovat tak dýchací nebo polykací potíže.

Hormony štítné žlázy a jejich úloha

Tvorba hormonů štítné žlázy je závislá na přívodu jódu. Hlavními zdroji jódu v potravě jsou mořské řasy a mořské ryby, sůl obohacená jódem a potraviny solené jodizovanou solí (především pekárenské výrobky, uzeniny), mléčné výrobky a mléko (krmivo skotu bývá obohacováno jódem), žloutky a některé minerální vody (např. Vincentka).

Hormony štítné žlázy zastávají řadu biologických funkcí, proto je nezbytné, aby správně fungovala. Pojďme se podívat, co všechno v lidském těle ovlivňují:

• Uplatňují se v metabolismu bílkovin, tuků i sacharidů. Při výrazně snížené funkci štítné žlázy často dochází k vzestupu hmotnosti (průměrně o 5 kg), při velkém nadbytku hormonů štítné žlázy bývá problémem nežádoucí pokles tělesné hmotnosti. Řada obézních „svádí“ svou nadměrnou hmotnost na potíže se štítnou žlázou, ale po nastavení odpovídající léčby není důvod k dalšímu přibírání. Navíc za nárůstem tělesné hmotnosti při snížené funkci štítné žlázy stojí z větší části zadržování tekutin.
• Významné je působení hormonů štítné žlázy na vývoj mozku. Poruchy vzniklé v důsledku nedostatečného příjmu jódu v těhotenství patří mezi nejzávažnější. Důvodem je, že potřeba jódu v těhotenství stoupá, protože z krevního oběhu matky je jódem zásobována jak matka, tak vyvíjející se plod.
• Existují obavy, že až 50 % všech novorozenců v Evropě nedosáhne plného kognitivního potenciálu z důvodu nedostatečného příjmu jódu. Již lehký nedostatek jódu totiž vede k poklesu IQ o 5–7 stupňů. Problematické je, že řada nastávajících matek nemá dostatek informací o vlivu jódu na mentální a psychický vývoj plodu.
• Hormony štítné žlázy také ovlivňují srdeční činnost, proto při jejich nedostatku dochází ke zpomalení srdeční činnosti a naopak nadbytek hormonů se projeví zrychlením srdeční akce a nepříjemnými pocity.
• V přiměřeném množství jsou hormony štítné žlázy nutné pro tvorbu tělesných bílkovin, což je nezbytné pro správný vývoj a funkci svalů, kostí a nervů, a to v průběhu celého života.

Negativní účinky strumigenů

Tvorba hormonů štítné žlázy může být negativně ovlivněna nejen nedostatečným příjmem jódu, ale i nadbytečným příjmem tzv. strumigenů.

Jejich negativní účinek spočívá v ovlivnění enzymů zodpovědných za přeměnu jódu na jeho aktivní formu. Strumigeny se přirozeně nacházejí v celé řadě druhů zeleniny a luštěnin, typickým příkladem je brukvovitá zelenina (zelí, kapusta, růžičková kapusta, ředkev, pekingské zelí, řepka, brokolice, ředkvičky apod.), cibule, česnek, hrách, fazole, čočka, sójové boby.

• Za normálních okolností, tj. při dostatečném příjmu jódu a přiměřené konzumaci zeleniny nehrozí žádná rizika.

Nicméně zvýšený příjem těchto látek (například u vegetariánů či veganů) může vést ke vzniku strumy i při mírném nedostatku jódu. Obsah strumigenů se snižuje vlivem tepelné úpravy a téměř se ztrácí v procesu fermentace.

Nedostatek jódu způsobuje poruchy

Typ poruchy je závislý na věku. Například v těhotenství způsobuje nedostatek jódu kretenismus, u novorozenců může být porušeno zrání mozku, u větších dětí hrozí rozvoj hyperaktivity, poruchy paměti, psychického a pohlavního vývoje, u dospělých může být následkem nedostatku jódu snížená funkce štítné žlázy nebo snížená plodnost.

• Jaká je potřeba jódu?

Denně by měl člověk přijmout 150 µg jódu, optimální množství však záleží i na věku a fyziologických změnách, jako je u žen např. období těhotenství či kojení, kdy je jeho potřeba vyšší. Pokud je v organismu jódu málo, nedokáže štítná žláza tvořit dostatečné množství hormonů. Při běžné pestré stravě je příjem jódu dostatečně zajištěn a není nutné užívat doplňkové přípravky.

Na zvýšený příjem by si měli dát pozor zejména lidé, kteří se léčí s autoimunitními záněty štítné žlázy nebo trpí její zvýšenou činností.